Trojnásobný olympionik v gymnastice Ferdinand Daniš cvičí denně i v 95 letech!

Olympijské příběhy
Olympijské příběhy
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

Má stále dobrou náladu a rozdává úsměvy. Sportovní gymnasta Ferdinand Daniš oslavil 7. ledna 2024 významné životní jubileum – 95. narozeniny. Účastník olympijských her v Helsinkách 1952, Melbourne 1956 a Římě 1960 nastínil, jaké je tajemství dlouhověkosti.

Sice při chůzi používá berle, ale jinak je Ferdinand Daniš v pětadevadesáti letech velice vitální. „Každý den cvičím tak slabou hodinku na posteli. Potřeboval bych víc chodit, ale to moc nemůžu, protože mám problémy s koleny,“ řekl sportovní gymnasta, který celý život nekouřil a alkohol si dopřával pouze příležitostně.

Doma během rodinné oslavy zavzpomínal i na závody pod pěti kruhy. „Každá olympiáda měla něco do sebe. Před Melbourne jsem se zranil a trénoval se sádrou na noze. Sundali mi ji před odletem na hry. V družstvech jsme skončili čtvrtí a v prostných jsem byl šestý,“ připomněl Daniš olympijské úspěchy.

Největší dobrodružství zažil právě po hrách v Melbourne 1956. Tehdy se celá československá olympijská výprava přepravovala domů sovětskou lodí a následně vlakem přes celé Rusko. Cesta domů sportovcům zabrala měsíc. „Na lodi Gruzia jsme tehdy slavili i Štědrý den a v Rusku pak i Nový rok. Já jsem přiletěl do Prahy o týden dřív než všichni ostatní, protože moje žena Alenka měla akorát rodit,“ upozornil Daniš.

A návrat stihl jen tak tak. „Manžel se vrátil v poledne, a ještě mě o čtyři hodiny později odvezl do porodnice, kde jsem porodila našeho druhého syna,“ smála se Alena Danišová, která byla také úspěšnou sportovní gymnastkou. Na hrách v Helsinkách 1952 slavila bronz v týmové soutěži.

Ferdinand Daniš byl blízko tomu, aby se zúčastnil i olympijských her v Tokiu 1964. Jenže ho tehdy zradilo zdraví. „Měl jsem zánět v rameni. Když jsme pak cvičil na kruzích, tak mi rameno vyskočilo ven a bylo po nadějích. Navíc se přidal problém s loktem a ruku už jsem nenarovnal. Gymnasta s ohnutou rukou jsem být nemohl, tak jsem musel skončit.“

Jako trenér mládeže pak působil do osmdesátky. „Práce s mládeží mě velice bavila. Vychoval jsem několik mistrů republiky,“ hrdě zahlásil Daniš. Pokud zdraví dá, těší se, že bude v létě na chalupě s manželkou sledovat v televizi olympijské hry v Paříži. „Pro mě je to zadlouho, ale moc se na to těším. Na chatě jsem navíc na čerstvém vzduchu a lépe se mi tam prochází po zahradě.“

Když to jde, pravidelně se zúčastňuje se ženou i setkaní Českého klubu olympioniků. „Vždycky záleží na zdraví. Rádi tam ale chodíme. Je to pokaždé krásné potkat všechny známé a zavzpomínat na to, jak to všechno rychle uteklo.“

líbil se ti článek?