Předseda a místopředsedové

V mládí býval špičkovým veslařem a dodnes pravidelně sportuje. Osm let působil ve funkci člena výkonného výboru ČOV, od roku 2009 byl místopředsedou ČOV pro ekonomiku a marketing. Je duchovním otcem kampaně Žijeme Londýnem a projektu Českého domu na olympiádě v Londýně.

Kejval je také úspěšným podnikatelem. Se spolužákem založil v roce 1991 společnost Techo, která se původně zabývala výrobou drobných kancelářských doplňků. Později se firma rozrostla, začala vyrábět kancelářský nábytek a expandovala do zahraničí. Na podzim 2012 se stal členem představenstva nizozemské interiérové společnost Royal Ahrend NV, která patří mezi tři největší výrobce kancelářského nábytku v Evropě.

Jiří Kejval také založil veřejně prospěšnou společnost Prostor pro podporu české architektury, interiéru a designu. Zároveň se angažuje v American Fund for Czech and Slovak Leadership Studies, nadaci, která podporuje talentované české a slovenské studenty.

V 80. a 90. letech reprezentoval v severské kombinaci. Od roku 1987 je funkcionářem Svazu lyžařů ČR, v letech 2002–2004 byl jeho prezidentem. Od roku 1989 působí ve vedení Mezinárodní lyžařské federace a od roku 2010 je členem jejího předsednictva.

Podílí se na pořádání vrcholných sportovních akcí. V letech 2004–2007 vedl organizační tým mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci, byl prezidentem organizačního výboru Evropského olympijského festivalu mládeže v Liberci v roce 2011 a juniorského mistrovství světa v klasickém lyžování o dva roky později. Od roku 2011 působí ve Výkonném výboru ČOV.

V současnosti je také členem komunikační komise Mezinárodního olympijského výboru a působí ve správní radě EOC EU Office. Roku 1986 zakončil studia na Strojní fakultě Technické univerzity v Liberci a následně zde působil jako odborný asistent. Je ředitelem inženýrské společnosti STEINEL Technik a vlastníkem společností Terzet a SMS Design.

Původním povoláním středoškolský učitel českého jazyka a literatury a tělesné výchovy. Je autorem čtyř publikací o volejbalu, a řady časopiseckých článků. Vystoupil na řadě odborných, vědeckých seminářů a publikoval v příslušných sbornících.

Jako hráč odehrál 150 zápasů v reprezentaci, coby kouč vedl národní národní mužstvo v kvalifikacích i na MS. Třikrát byl vyhlášen trenérem roku - v ČR v letech 2002 a 2008, na Slovensku v roce 2004.

Stal se spoluzakladatelem Nadace Volejbalové akademie, která podporuje metodickou a publikační činnost v české republice a podpořila za dva roky existence projekty za více než 300.000 Kč. Působil jako spolukomentátor ČT při přenosech z volejbalu.

Byl předsedou Českého volejbalového svazu (2010-2017), je členem Výkonného výboru ČUS (dříve ČSTV, 2011) a členem Výkonného výboru Českého olympijského výboru (od října 2016 jedním z místopředsedů).

Vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1995 vybudoval marketingovou společnost Česká atletika, která má na starosti jednání s partnery atletického svazu a stoprocentně svazu patří.

Varhaník byl dlouholetým jednatelem společnosti, opustil ji až v roce 2009, kdy se stal předsedou Českého atletického svazu. V něm působil už v letech 2005 až 2009 jako místopředseda, členem svazu byl od roku 1992 – pracoval také jako mezinárodní sekretář. Na stejné pozici působil i v letech 1990 až 1992 ještě za federálního Československa.

Bohaté zkušenosti má na mezinárodním poli. V letech 1995 až 2003 zasedal v marketingové komisi Evropské atletické federace, aktuálně je v soutěžním výboru. V ČOV je místopředsedou pro ekonomiku a marketing.

Prezident České florbalové unie vystudoval Právnickou fakultu UK, během studií získal praxi v některých právnických kancelářích. Nakonec ale dostal přednost florbal, kterému se pracovně naplno věnuje od roku 1999. Když se o rok později ujal role prezidenta florbalové unie, měl tento sport pět tisíc členů – nyní je se 70 tisíci členy druhým nejmasovějším českým sportem.

Od 2002 zasedá Šuman v komisích Světové florbalové federace: od roku 2006 je členem výkonného výboru, od 2009 její viceprezident.

Ve struktuře ČOV působil od roku 2005 jako člen Komise pro světové hry. Florbal hrál na vrcholové úrovni dvou nejvyšších soutěží deset let (1995–2005), dříve se závodně věnoval také atletice a golfu.

Člen zlatého hokejového týmu na olympijském "Turnaji století" v Naganu, má rovněž bronz z Turína či tři tituly mistra světa.

Rodák z Litoměřic byl v Naganu stejně jako v Salt Lake City 2002 náhradním brankářem, na led se dostal při bronzových OH 2006 Turíně. Odchovanec Kladna hrál i za Spartu a Liberec, působil rovněž v zámoří a v Rusku. V letech 1999, 2001 a 2005 vyhrál mistrovství světa, kromě toho má z MS na kontě ještě stříbro a tři bronzy. Kariéru ukončil v roce 2010, od té doby působil jako hokejový manažer.

V roce 2017 byl zvolen poslancem Parlamentu České republiky a posléze dva roky vedl jako předseda nově vzniklou Národní radu pro sport.