Odešel dvojnásobný olympijský medailista ve veslování Pavel Svojanovský

Úspěšný veslař Pavel Svojanovský, který byl dlouhodobě jednou z hlavních postav Českého klubu olympioniků, zesnul v neděli 31. března 2024 ve věku 80 let. Spolu s bratrem Oldřichem získal na dvojce s kormidelníkem olympijské stříbro v Mnichově 1972 a bronz v Montrealu 1976 či titul mistra Evropy v roce 1969.

„Je mi to opravdu moc líto,“ řekl Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru, sám veslař. „Pavel byl s bratrem Oldou jedním z motorů Českého klubu olympioniků. Pro veslování a celý český sport je to velká ztráta. Upřímnou soustrast celé rodině a všem blízkým.“

Pavla Svojanovského spolu s mladším bratrem Oldřichem přivedl v Otrokovicích k veslování otec. Na mistrovství Evropy 1967 ve Vichy byl členem posádky osmy, zatímco bratr Oldřich seděl ve čtyřce s kormidelníkem. Na jedné lodi se spolu sešli až při náročné vysokohorské přípravě na olympijské hry 1968 v Mexiku.

Tamější páté místo jejich osmy bylo tehdy nejlepším výsledkem československých veslařů. Trenéři však stále pochybovali, zda Pavel se svojí vysokou a mohutnou postavou, kvůli níž mu říkali například „veslující pomník“, může pořádně veslovat. I proto se po olympiádě s bratrem osamostatnili a spolu s Vladimírem Petříčkem začali jezdit jednu z nejtěžších veslařských disciplín, dvojku s kormidelníkem.

Odborníci sice říkali, že co postrádají na stylu, to nahrazují buldočí bojovností a vůlí zvítězit, ale ostrým tempem na počátku závodu poráželi jednoho soupeře za druhým. Při kvalifikačních závodech na jaře 1969 jako jediní udrželi v silném vichru svou loď na Vltavě a nominovali se na mistrovství Evropy do Klagenfurtu. Na něm v závěrečném finiši rozhodli ve svůj prospěch souboj s olympijskými vítězi z Itálie.

Počátkem 70. let jim vyrostl těžký soupeř ve veslařích NDR Wolfgangu Gunkelovi a Jörgu Luckovi. Prohráli s nimi závod na mistrovství Evropy 1971 v Kodani i na olympijských hrách 1972 v Mnichově, stříbrné medaile však byly vynikajícím výsledkem a zúročením jejich poctivosti v přípravě.

Po čtvrtém místě na mistrovství Evropy v roce 1973 v Moskvě se na stupně vítězů vrátili na světovém šampionátu v Luzernu 1974. Třetí místo si zopakovali i na svých třetích olympijských hrách v Montrealu 1976. Proti omlazeným posádkám soupeřů použili novou taktiku, po pomalejším rozjezdu stupňovali tempo a triumfovali dlouhým závěrečným finišem. Ve finálovém závodě nestačili jen na lodi NDR a SSSR, třetí místo však vybojovali s velkým náskokem osmi sekund. Na místě kormidelníka zkušeného Petříčka vystřídal mladý Ludvík Vébr.

S veslařskou kariérou se bratři Svojanovští rozloučili v následujícím roce 1977 na mistrovství světa v Amsterdamu. V roce 1978 nastoupil Pavel Svojanovský jako technik v Mototechně, později se na obdobné pozici staral o auta v pojišťovně. Kratší dobu působil i jako vedoucí juniorského hokejového družstva. Od října 2012 byl členem předsednictva Českého klubu olympioniků.