Šerm proti sobě staví gentlemany v bílém, kord drží jako pistoli

Lifestyle
Lifestyle
5 Minut čtení
5 Minut čtení

Sportovní šerm je jedním z pouhých čtyř sportů, které se udržely na programu novodobých olympiád od roku 1896 do současnosti. Seznamte se se sportem gentlemanů, pevně spjatým se staletými tradicemi. Stejně jako k tenisu ve Wimbledonu k němu patří čistě bílá barva a zakládá si na férovosti a gentlemanství.

Komu by v dětství neučarovaly romantické souboje mušketýrů, kteří s kordem v ruce neváhali bránit čest svých rodin nebo majetek? I tohle jsou kořeny sportovního šermu, jak ho známe dnes, kdy s dávnými souboji na život a na smrt má již pramálo společného.

Z hradů a rozkvetlých sadů se duely přesunuly na přesně ohraničené planše do hal, místo za ranního rozbřesku se bojuje v hlavních vysílacích časech. Nejen ve Francii, Anglii a Itálii, ale třeba i v Maďarsku je totiž šerm nesmírně populární záležitostí.

V šermu můžeš porazit kohokoliv | ALEXANDER CHOUPENITCH
(15:18)

V Tokiu v něm budou českou výpravu reprezentovat fleretista Alexander Choupenitch a kordista Jakub Jurka. Na olympijskou medaili čeká český šerm od roku 1908, kdy bronz dokázali v Londýně shodně vybojovat Vilém Goppold von Lobsdorf v šavli jednotlivců a družstvo šavlistů.

Alexander Choupenitch
02. 05. 1994, Brno
Šerm
Počet bronzových medailí
1

Rozlišujeme tři druhy zbraní a díky tomu i tři disciplíny – kord, šavli a fleret. „Tyto zbraně jsou si v olympijské hierarchii rovny. Každá má svá specifika, proniknout na nejvyšší úroveň je složité a existují různé typy šermířů s dispozicemi pro konkrétní zbraně,“ líčí trenér Michal Roček ze Sokola Brno I, kde vyrostl mezi jinými i reprezentant Choupenitch.

Takhle jednotlivé disciplíny trenér Roček, seniorský mistr republiky v šavli družstev, popisuje: „Šavle je nejvíc dynamická, atletická. Závodníci se pohybují od jednoho konce planše na druhý ve vysokém tempu. Kord je hodně taktická záležitost, nejvíc se v něm vyčkává a analyzuje. Fleret je mezistupeň. Uplatňuje se v něm rychlost šavle i taktika kordu.“

Nejrozšířenější je kord. Ve světové špičce jsou prakticky všichni šermíři specialisty na jednu zbraň. Kombinování je tak složité, že se na nejvyšší úrovni téměř nevyskytuje. O těchto rozdílech si povíme později.

Planš, na které se bojuje, má rozměry 1,5 – 2 x 14 metrů. Šermíři na začátku duelu proti sobě stojí na čtyřmetrovou vzdálenost, dostatečnou na to, aby na sebe se 110 centimetrů dlouhými zbraněmi nedosáhli. Jakmile je rozhodčí francouzsky (oficiální jazyk šermu) slovy „Na střeh, připraveni, vpřed!“ vyzve k boji, kmitají proti sobě či od sebe a snaží se jeden druhého zasáhnout. „Připomíná to šachy s lidskými figurami,“ míní Choupenitch.

Jedním ze základních předpokladů úspěšného šermíře je cit pro vzdálenost. Nezbytně nutné je odhadnout kdy zaútočit, kdy se stáhnout. Klíčové je analyzovat vzdálenost od soupeře v kombinaci s délkou jeho paží a aktuálním postojem.

Velkolepá šermířská show, kterou Česko ještě nevidělo! | VLOG
(3:23)

Ve vyřazovacím systému se šermuje na 3x3 minuty čistého času, s tím, že pokud jeden ze soupeřů dosáhne 15 bodů, vyhrál před časovým limitem. V případě remízy se nastavuje jedna minuta.

Ačkoliv je šerm nesmírně fyzicky náročný, se zbraní se pracuje nesmírně jemně. Půlkilový fleret a šavli a o čtvrt kilogramu těžší kord šermíř ovládá jen dvěma prsty, a to palcem a ukazovákem. „Jako když otáčíte klíčem v zámku,“ srovnává trenér Roček. Zbývající tři prsty slouží především k podpoře držení; nejvíc se uplatňují při seku šavlí.

Rozlišujeme dva druhy držení zbraně – francouzské, tedy přímé, nebo belgické, chcete-li anatomické. To připomíná stromeček nebo pistoli, a je uzpůsobené tak, že ideálně zapadne do dlaně. S belgickým držením lze zbraň uchopit pevněji, francouzské držení na oplátku nabízí možnost posunovat zbraň v dlani a dosáhnout s ní o kousek dál. Asi jako když si tenista chytí raketu až za konec, aby vybral vysoký lob nebo prohoz. I pár centimetrů může rozhodnout o vítězství či porážce.

A pokud zůstaneme u přirovnání k tenisu, tak i v šermu existuje převaha praváků. „Ve fleretu může mít mírnou taktickou výhodu levák. Sektory na těle (pro zásah) jsou u leváka při jeho postoji jinak odkryté. Je to o zvyku. V šavli je to skoro jedno,“ uvažuje Roček.

V úplné menšině jsou obouruční šermíři. Platí však, že kterou rukou začne šermíř v duelu bojovat, tou musí svůj zápas i dokončit. Přehazování z levé do pravé během souboje je nepřípustné.

Pojďme nyní k rozdílům mezi jednotlivými zbraněmi a disciplínami. Kord, šavle a fleret se liší nejen podle konstrukce zbraně, ale hlavně podle zásahové plochy na těle. To pak zásadním způsobem ovlivní taktiku vedení boje.

Kord

Ze všech tří zbraní je nejrobustnější. Váží 770 gramů, má nejsilnější čepel a číšku (ochranu ruky). Kord je bodná zbraň, kdy čepel je zakončena aretem, který se zamáčkne při zásahu. Zásah platí na celé ploše těla, od konečků prstů na nohou po horní stranu masky. Platí jednoduché pravidlo, že kdo zasáhne dřív, ten má bod.

Proto se v kordu nejvíc taktizuje – dokonce až tak, že vzniklo pravidlo o pasivitě. Pokud se ani jednomu ze závodníků nechce riskovat a útočit, trestají je rozhodčí kartami. Žlutá značí varování, červená trestný bod a za černou kartu je vyloučení.

Fleret

Stejně jako kord je i fleret výlučně bodnou zbraní. Skórovat lze zásahem do protivníkova trupu, a to od slabin nahoru po límec na krku pod maskou. Zde už šermíř musí mít vodivou vrstvu na své kevlarové blůze, napojené do elektrické zásuvky. „Stane se, pokud se hodně potím, že elektrický zásah pocítím i na svém těle. Je to takové slabé zabrnění,“ říká Choupenitch.

Ve fleretu (stejně jako v šavli) platí při posuzování zásahu rozhodčími tzv. právo útoku, kdy útok má větší váhu než obrana. Zasáhnou-li oba soupeři zároveň, navrch má ten, kdo byl v útoku. Aby bylo možno zabodovat z obrany, musí přijít napřed vykrytý (ubráněný) útok a pak vlastní výpad. Také ve fleretu se trestá pasivita.

Šavle

O pět centimetrů kratší šavle je oproti fleretu a kordu jediná zbraň, kterou lze bodovat nejen bodem, ale i sekem. Proto lze soupeře zasáhnout nejen hrotem, který má na špičce místo aretu malé „očko“ kvůli bezpečnosti, ale i celou čepelí. Boduje se zásah od pasu nahoru včetně rukou a celé hlavy. Také zde – stejně jako ve fleretu - platí právo útoku.

Zároveň je šavle disciplínou, kde bylo zapotřebí nejvíc pracovat s pravidly; na rozdíl od kordu to však bylo kvůli prodloužení zápasů. Už se nesmí bodovat předkrokem, tzv. fleší, kdy se závodník během pár desítek vteřin dokázal rozběhnout, zaútočit, zasáhnout a bodovat. „To bylo zakázáno. Lehce se tak zpomalí chod utkání a zvýší se technický repertoár šermířů,“ vysvětluje trenér Roček. A poslední perlička na závěr? Aby šavlistu dostatečně ochránila, musí jeho maska vydržet zásah o síle 1600 Newtonů na centimetr čtvereční.

líbil se ti článek?