Seminář Evropských olympijských akademií v Litvě: Válka na Ukrajině a role olympijského hnutí

V přístavním městě Klajpedě v Litvě se ve dnech 24.-26. srpna 2022 konal první seminář Evropských olympijských akademií. V rámci něj se na tamní univerzitě sešlo 15 delegátů z Litvy, Lotyšska, Estonska, Česka, Slovenska, Polska, Německa a Ukrajiny. Českou olympijskou akademii zastupoval její tajemník a místopředseda Zdeněk Škoda. Téma „Válka na Ukrajině a role olympijského hnutí“ reflektovalo současnou válečnou agresi Ruska na Ukrajině, která mimo utrpení ukrajinské společnosti způsobené krutostí války způsobila také obrovské škody ukrajinskému sportu a vedla k vyloučení Ruska a Běloruska z organizovaného sportu.

Prezident EOA prof. Manfred Laemmer v úvodním projevu připomněl přítomným národním olympijským akademiím jejich úkol a povinnost: "Podpora mezinárodního porozumění a míru, solidarity a spolupráce je ústředním prvkem olympijské myšlenky a závazkem Olympijské charty, která nás všechny nutí jednat: Mezináordní olympijský výbor, národní olympijské výbory, národní a mezinárodní sportovní federace a vědecké instituce a organizace olympijského hnutí, především národní olympijské akademie a jejich kontinentální sdružení a konečně Mezinárodní olympijskou akademii. Olympijské hnutí se stalo politickým aktérem. Všichni jsme vyzváni, abychom našli odpovědi na řešení nových problémů, které se objevily s nebývalou intenzitou."

Hostitelka a prezidentka Litevské olympijské akademie Asta Šarkauskiene uvedla účastníky semináře do tématu krátkým historickým exkurzem a aktuálními odkazy na současnou válku na Ukrajině. Poté se tématu semináře věnovalo několik přednášek.

První přednášku měl online prof. Dionyssis Gangas z Mezinárodní olympijské akademie a popsal roli olympijského hnutí jako měkké síly v mezinárodní politice. Dospěl k závěru, že olympijské hnutí bohužel reálně nemá takovou moc, aby mohlo zabránit státům v brutální útočné válce.

Na druhou stranu poukazoval na to, že ruští a běloruští sportovci by neměli být apriori obviňováni za činy svých vlád tím, že budou vyloučeni z mezinárodních soutěží, i když symbolický význam to má veliký. Druhý řečník  Ansgar Molzberger z Německé sportovní univerzity v Kolíně nad Rýnem se zabýval olympijskou historií a její neustálou interakcí se sociálními, kulturními a politickými propletenci.

Prof. Marii Bulatovovou z Ukrajiny zastoupila on-line Laryssa Dotšenko z Ukrajinské olympijské akademie přímo z Kyjeva. Nejprve za prof. Bulatovovou přednesla přednášku o historii a současnosti „olympijského příměří“ včetně toho, že Rusko během 14 let porušilo „olympijské příměří“ hned třikrát.

Druhá část prezentace se týkala ukrajinského sportu a strašlivých následků války. MOV a mezinárodní sportovní federace uvalily sankce na ruský a běloruský sport a projevily solidaritu s ukrajinskou sportovní komunitou. Prezident MOV Thomas Bach Ukrajinu navštivil a z fondu Olympijské solidarity doputovala finanční pomoc k více než 3 000 ukrajinským sportovcům.

Prof. Jim Parry z Univerzity Karlovy v Praze završil dopoledne poutavým exkurzem do filozofie sportu a zabýval se otázkou, zda lze sport skutečně považovat za nástroj míru, jak je často proklamováno. Dospěl k jasnému stanovisku: sport samozřejmě není všelék a pokud mohou být sportovní programy užitečné při budování míru, pak musí být realizovány jako součást širšího souboru mírových strategií.

Před obědem strávili přítomní delegáti jednotlivých národních olympijských akademií čas v malých pracovních skupinách, kde se podělili o své zkušenosti a navzájem konzultovali své projekty.

Odpolední část semináře zahájila prezentace studie zkoumající hlavní potřeby ukrajinského olympijského sportu v současných podmínkách. Docentka Olga Kuvaldinová z Mykolajiva opustila Ukrajinu po vypuknutí války a nyní na univerzitě v Klajpedě pracuje na svém výzkumu.

Na základě předběžných výsledků své nejnovější studie identifikuje nejdůležitější potřeby ukrajinského olympijského sportu z hlediska přípravy sportovců, bezpečnosti, programů, logistiky a infrastruktury, což může lépe zacílit mezinárodní pomoc.

Seminář vyvrcholil panelovou diskusí na téma, čeho může olympijské hnutí dosáhnout ve válce na Ukrajině. Olympijské hnutí čelí dilematu. Válka porušuje jeho hodnoty, ale na druhou stranu nemůže přímo ovlivnit státy nebo jejich vlády. Vyloučení Ruska a Běloruska však znamená důležitý symbol, signál k míru. Dochází tím k posunu od neutrality. MOV není a nikdy nebylo ve vzduchoprázdnu.

Sankce by však měly být přijímány s velkou opatrností a vždy s ohledem na to, že ostatní zásady Olympijské charty musí zůstat v platnosti. MOV si musí jasně definovat, kdy už je třeba nějaký konflikt či humanitární problém ve světě jasně odsoudit a sankčně na něj zareagovat.