Rychlobruslení, sport tří století

Velmi dlouhou tradicí se může pochlubit sport, jehož kouzlo řada Čechů objevila až v posledních letech díky Martině Sáblíkové. Historie rychlobruslení se totiž píše už od 19. století, jedná se tedy o sport, který existuje už ve třetím po sobě jdoucím století.

V roce 1892 vznikla v Scheveningenu Mezinárodní bruslařská unie ISU, od tehdy můžeme vnímat rychlobruslení coby sport v mezinárodním měřítku, ale jeho kořeny jsou ještě mnohem starší. Ve Skandinávii a v Nizozemsku si lidé připevňovali kosti na boty a klouzali se jejich pomocí po zamrzlých vodních plochách už ve středověku. Někdy v 16. století přestalo být bruslení pouhou formou přepravy a začalo být také zábavou. Bavil se jím například norský král Eystein Magnusson.

V roce 1642 vznikl první oficiální bruslařský klub Skating Club Of Edinburgh, v roce 1763 se anglickém Fensu uskutečnily první bruslařské závody. Ty uspořádala už existující Národní bruslařská asociace.

V roce 1889 uspořádalo Nizozemsko první bruslařské mistrovství světa a následně vznikla zmíněná ISU. V roce 1891 se jely poprvé závody MS na dlouhých tratích a prvním oficiálním mistrem světa se stal Nizozemec Jaap Eden.

Počátky rychlobruslení v Česku se datují také do této doby a jsou spojené se založením Bruslařského závodního klubu BZK Praha v roce 1888.

Olympijský debut odložila válka
Společně s rychlobruslením bylo v ISU také krasobruslení, které debutovalo na olympijských hrách už v roce 1908. O osm let později se mělo dočkat také rychlobruslení, když o jeho zařazení do rodiny olympijských sportů rozhodli delegáti na olympijském kongresu v roce 1914. Jenže plány zhatila první světová válka, olympiáda v Berlíně se nekonala, takže olympijský debut si rychlobruslení prožilo až v roce 1924 v Chamonix, s osmiletým zpožděním.

Prvním olympijským vítězem se stal Američan Charles Jewtraw, přestože řada diváků z Norska tvrdila, že lepší čas zajel jejich krajan Oskar Olsen. Jenže měření času na krátké trati 500 metrů bylo obrovským problémem, a to až do té doby, než byly v 60. letech zavedeny elektronické časomíry. Všem meziválečným světovým šampionátům pak vévodili Finové a Norové.
Ve 30. letech minulého století umožnila ISU soutěžit také ženám. Na olympijských hrách v roce 1932 bylo ženské rychlobruslení jako ukázková disciplína. Jenže trvalo ještě tři desetiletí, než se ženy dočkaly ostrých olympijských bojů – stalo se tak až v roce 1960.

Poslední z rychlobruslařské rodiny short track neboli rychlobruslení na krátké dráze se pak mezi ostré olympijské disciplíny dostalo nejpozději. Až v roce 1992 v Albertville. Lotyš Haralds Silovs se pak olympiádě 2010 ve Vancouveru stal prvním sportovcem, který nastoupil jak do short tracku, tak na klasické tratě. A to rovnou v jeden den.

Martina Sáblíková, dvojnásobná olympijská vítězka a trojnásobná medailistka.
Foto: Herbert Slavík.

Jen tři tratě pokaždé na OH
Jediným disciplínami, které se od roku 1924 konaly na každé zimní olympiádě, jsou mužské pětistovka, patnáctistovka a pět tisíc metrů. Všechny ženské olympijské rekordy pak s výjimkou štafety vznikly na ZOH 2002 v Salt Lake City.

Klasické rychlobruslení se jezdí na trati 400 metrů s poloměrem zatáčky 25 metrů. Short track pak na klasickém hokejovém stadionu na oválu 111,12 metru s poloměrem zatáček 8 metrů.
Závodními disciplinami klasického rychlobruslení je mužský víceboj (500 m, 1500 m, 5000 m, 10 000 m), ženský víceboj (500 m, 1500 m, 3000 m, 5000 m), sprint dvakrát 500 m a sprint 1000 m. Závodníci jezdí rychlostí okolo 50 -55 km/h. Short track se jezdí na 500 m, 1000 m, 1500 m, 3000 m a ve štafetách. Průměrná rychlost závodníka je okolo 40 km/h.

Kralují Američané
Historické tabulce olympijských medailí kralují Američané, kteří mají 29 zlatých, 22 stříbrných a 16 bronzových, celkem 67 kusů. Co do počtu jich nejvíce mají Nizozemci, a to 82, jenže ve sbírce mají jen 27 zlatých (o dvě méně než Američané), dále 29 stříbrných a 26 bronzových. Česku patří v historické tabulce ZOH třináctá pozice, za dvěma zlatými a jednou bronzovou stojí jediná sportovkyně – kdo jiný než Martina Sáblíková.

Příběh rychlobruslení je dalším dílem pravidelného seriálu o slavných sportovních akcích a událostech. Sledujte náš web!

-ted-