Tajemný vzkaz pirátského šátku. Kanoista Fuksa odhalil duši

Olympijské příběhy
Olympijské příběhy
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

Chodil ještě do školky, když dostal první brusle a hokejku. „Byli jsme bruslit se školkou. Přišel za mnou hokejový trenér, dal mi hokejku a zeptal, jestli nechci začít hrát.“ A Martin Fuksa neváhal, zimní stadiony se pak staly jeho druhým domovem na několik let. Jenže duch kanoistické rodiny se postupně zabydloval v jeho mysli. Desetinásobný mistr Evropy a dvojnásobný mistr světa teď v Tokiu potvrdil pátým místem elitní formu.

Martinovi a jeho bratru Petrovi dopomohla na olympijské hry právě rodina. S kanoistikou před lety začal děda Josef, který k ní později přivedl svého syna Petra, a nakonec také vnuky. „U Martina nastal zlom, když jeho otec vyhrál mistrovství světa,“ prozradil Josef Fuksa.

Jsem rád, že ti moji kluci vůbec něco dělají, že se neflákají. Věnujou se sportu a nedělají žádné hovadiny.

Tehdy se psal rok 2006 a Martinovi bylo třináct let. „První moment, který si z tátovi kariéry pamatuju, je výhra na mistrovství světa na čtyřkánoi v roce 2006. Všichni jsme to tehdy sledovali v televizi. Ten závod mě opravdu pohltil a tehdy jsem si řekl, že bych to chtěl taky dělat,“ zavzpomínal. „Když tenkrát dojeli do cíle a bylo jasné, že vyhráli, kopli loď a spadli do vody. Jako malí jsme to pak po nich taky dělali.  Hrozně nás to bavilo.“

Otec Petr je na své syny hrdý. Aby ne, vždyť oba jeho synové v jeden okamžik zažívají olympijskou atmosféru. „Že jsou na olympiádě je bezvadné, ale i kdyby nebyli, jsem s nimi spokojený. Jsem rád, že ti moji kluci vůbec něco dělají, že se neflákají. Věnujou se sportu a nedělají žádné hovadiny,“ vysvětlil.

Martin Fuksa
30. 04. 1993, Nymburk
Rychlostní kanoistika

I když je to občas o nervy. „Máťa s Péťou mají tu nevýhodu, že jsou naši. Jsme na ně přísnější než na ostatní,“ pousmál se děda Josef. „Neřekl bych ale, že jsou u nás hádky. Prostě se spolu nebavíme a za chvíli o ničem už ani nevíme. I Martina Doktora trénoval jeho táta a každou chvíli byli v sobě.“

Právě také Martin Doktor, šéf olympijské mise v Tokiu a dvojnásobný olympijský vítěz, je  Martinovi Fuksovi velkou motivací. Však také do svých rozjížděk nastoupil s pirátským šátkem na hlavě tak, jak to před 25 lety v Atlantě udělal i Doktor. „Myslím, že je to úplně jasný, proč jsem si ho vzal... ty vado.. Chtěl jsem dokázat to co on!" 

Magie pirátského šátku není promlčena. „Chci se pořád zlepšovat, baví mě to. A chci jít dál a dál, dokud si olympijskou medaili nepověsím na krk."

líbil se ti článek?