Pozor na „covidové děti“, varuje profesor Kolář. Vraťte jim pohyb, vyzývá.

Lékařská komise
Lékařská komise
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

Pokud se v nejbližší době v rámci uvolňování epidemiologických opatření v České republice nebude myslet na tělesnou výchovu a pohyb mládeže, může tuzemská společnost v příštích letech hovořit o „covidových dětech“. Ty budou obézní, nemocné, nebudou mít zakotvené správné životní návyky a v budoucnu mohou dramaticky zatížit zdravotní systém v Česku. Myslí si to uznávaný fyzioterapeut Pavel Kolář: „Měli bychom brát vážně vyváženost při rozhodování o epidemiologických opatřeních zejména v dlouhodobém horizontu.

V dnešní době je v české společnosti více než 60 procent lidí s nadváhou, více než 40 procent lidí nemá pohybovou aktivitu. Při jarní vlně děti ztloustly průměrně o dva kilogramy, nyní na podzim to může být ještě víc. „Registrujeme meziroční nárůst onemocněním cukrovkou o dvě procenta. To je enormní číslo,“ zdvihl Kolář varovný prst nad alarmujícími statistikami. „Situaci beru velmi vážně, nemoc rozhodně nepodceňuji, ale nemůže nám jít jen o otázku bezprostředního dopadu. Je třeba zohledňovat dlouhodobé důsledky na zdraví lidí, včetně toho psychického. Pohyb je lék,“ tvrdí. 

Zavření základních škol a nepřetržité zastavení tělesné výchovy v podstatě už od první vlny v březnu je podle Koláře obrovský problém. „Vleklá opatření mají mimořádný dopad na vzdělanost, na sociální a pracovní návyky, na pohybové zvyky u dětí, zejména u prvních ročníků základních škol. To se nedá nahradit on-line výukou, zejména tělocvik. U malých dětí je to strašně důležité, protože se u nich fixují emoční, metabolické a imunitní návyky, které ten sport a pohyb pěstuje. V dospělosti už nikdy nedosáhnete stejného základu. Pohyb prostřednictvím endorfinů vytváří radost, děti potřebují pozitivní motivaci a soutěž.“

Hlen jako rouška
Dlouhodobá práce na vytváření vlastní imunity zejména u dětí je nejlepší ochranou proti jakýmkoliv respiračním nemocem. Profesor Kolář dává jako příklad slizniční hlen, který si děti tvoří právě pohybem a sportem. „Ten chrání proti viru a přenosu onemocnění, je takovou přirozenou rouškou. Pak neonemocníte, nebo bude nálož viru minimální,“ tvrdí Kolář. „Nyní umírá 40.000 lidí na kardiovaskulární a metabolické nemoci, dalších 16000 ročně zemře na duševní choroby. Pokud vznikne generace nesportujících ‘covidových dětí‘, budou tato čísla narůstat. To budou další zemřelí v souvislosti s nemoci COVID-19,“ varuje Kolář.


Důležitým faktorem v boji proti epidemii nemoci je podle Koláře také pozitivní přístup. Nelíbí se mu proto postoje evolučního biologa Jaroslava Flegra, který podle jeho slov národ straší. „Já jsem nikdy nezpochybňoval opatření, napsal jsem k tomu i několik článků a všechno platí. Jsou důležitá selektivní individualizovaná opatření a na nich se mělo dlouhodobě pracovat. Ale pokud někdo říká, že budou přijíždět chladírenské vozy a budou tisíce mrtvých, hraničí to s poplašnou zprávou. Já jsem denně konfrontován se seniory a pacienty, vím, jaký tato slova mají dopad na psychiku lidí,“ uvedl Kolář.

Kolář upozorňuje, že pro děti, které se na několik měsíců přestaly hýbat, bude daleko těžší se ke sportu vrátit. „Získávají lenost. U počítače to není námaha. Navíc se zapojuje pouze mozek a vytváří si potřebu větší spotřeby cukru. Návrat ke sportu je ze začátku nepříjemný, bude to pro děti náročné,“ uvědomuje si Kolář. Sám nepatří mezi „strašáky“, ani mezi kritiky zavedených opatření. Chce jen upozorňovat na vyváženost a dlouhodobé dopady. „Není to černobílé, nikdy nemůžete vyhrát 100:0. Něco se musí obětovat. Ty dopady na malé děti nejsou vidět dneska, budou vidět za několik let.“

líbil se ti článek?