Objev! Po 101 letech byla odhalena identita našeho prvního československého vlajkonoše

Jak symbolické je, že téměř přesně před sto lety řešil svět podobný problém jako dnes. Nejenže se teprve vzpamatovával z důsledků první světové války, ale ke všemu se musel vypořádávat s epidemií tzv. Španělské chřipky. I před sto lety se kvůli epidemii na chvíli uvažovalo o posunutí olympijských her o jeden rok. Na zasedání MOV nakonec zvítězil názor hry neodsouvat. Hry měly být symbolem vítězství lidstva nad mizérií posledních let.

 

Právě o Hrách VII. olympiády vydala Česká olympijská akademie publikaci s názvem "Antverpy 1920: Poprvé na olympijských hrách pod československou vlajkou".

Kniha poprvé v češtině zevrubně zkoumá tyto pro svět mimořádně důležité olympijské hry, zabývá se poválečnou obnovou Českého olympijského výboru, sleduje především stopy československých olympioniků, kteří mohli poprvé svobodně reprezentovat samostatný stát, ale také se věnuje všem důležitým okolnostem a událostem sedmých olympijských her včetně neslavně známého finále československých fotbalistů.

Jistě neméně zajímavé jsou také vzpomínky Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského či šermíře Jaroslava Tučka a množství historických fotografií zejména z archivu Mezinárodního olympijského výboru, fotoarchivu Oddělení tělesné výchovy a sportu Národního muzea a Českého olympijského výboru.

Kniha mimo jiné přináší zajímavý historický objev, nebo spíše uvedení věcí na pravou míru! Celých sto let se v nejrůznější literatuře uvádí, že vlajkonošem československé výpravy na slavnostním zahájení v sobotu 14. srpna 1920 byl atlet Václav Vohralík. Při práci na knize a při bádání v dobovém tisku se však podařilo narazit na skutečnost, že tomu bylo jinak. Ve zprávě ze slavnostního zahájení ve vydání Národního listů ze dne 19. 8. 1920 a 20. 8. 1920 je jasně uvedeno, že se státní vlajkou šel „ kapitán Ladislav Žemla“.

Žemla působil za první světové války nejprve v ruských (1917) a od roku 1918 ve francouzských legiích u 21. a 23. střeleckého pluku a vrátil se do vlasti s hodností kapitána. To dokládá databáze Vojenského historického ústavu. Jako důkaz, že byl právě on vlajkonošem, může posloužit fotografie nástupu naší výpravy při slavnostním zahájení. S československou vlajkou jde osoba v důstojnické uniformě a hodností setníka, resp. kapitána. Vohralík důstojníkem nebyl: mezi léty 1910-1919 působil v Budapešti pod maďarským pseudonymem Vörös a teprve po první světové válce se vrátil do Čech.

"Porovnáním vzezření Vohralíka a Žemly je více než průkazné, že na fotografii je opravdu tenista Ladislav Žemla!"  říká Zdeněk Škoda, editor a jeden z pěti autorů, kteří se na této historické monografii spolupodíleli. Knihu "Antverpy 1920: Poprvé na olympijských hrách pod československou vlajkou" si mohou zájemci vypůjčit v Olympijském studijním a informačním centru ČOV.

Oficiální publikaci k OH v belgických Antverpách v roce 1920 si můžete koupit zde.