Přesunout na hlavní obsah

Tištěná média zaznamenala ve 20. a 30. letech 20. století obrovský rozmach. V roce 1930 vycházelo téměř 4 000 titulů. Novinkou byl bulvární tisk, rozhlasové vysílání a zpravodajský film.

Rozhlasové vysílání Radiojournalu začalo 18. května 1923 ve 20:15 v dřevěném domku v Kbelích a trvalo přibližně hodinu.

Naši sportovci vstupovali do nově vzniklého státu sebevědomě a ve světě se těšili velkému respektu – především gymnasté (Sokolové), fotbalisté a lední hokejisté.

20. 7. 1924 získal v Paříži pro Československo první zlatou olympijskou medaili za šplh na osmimetrovém laně Bedřich Šupčík. V sobotu 2. 8. 1924 vysílal Radiojournal historicky první sportovní přenos (reportáž) v celé Evropě. Posluchačům zprostředkoval finálový boxerský zápas.

Z průběhu Her XI. olympiády 1936 byly poprvé využity přímé televizní přenosy po Berlíně a jeho okolí. Svobodné samostatné Československo si užilo svého statutu pouze dvacet let. Ve čtvrtek 15. září 1938 britský premiér Neville Chamberlain jednal v Berchtesgadenu s Adolfem Hitlerem, který požadoval, aby ČSR odstoupila Sudety Německu. Na nátlak Británie a Francie čs. vláda tyto požadavky 20. září přijala, po odporu veřejnosti podala demisi. Tento ústupek Západu však Hitlera před rozpoutáním 2. světové války nezastavil.

Bedřich Šupčík

První český a československý olympijský vítěz (archiv ČOV)

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

Zakladatel Českého olympijského výboru (archiv ČOV)

Josef Laufer

Průkopník mezi rozhlasovými komentátory a sportovními novináři (ATVS Národní muzeum)

Organizaci olympijských her v Los Angeles 1932 výrazně zkomplikovala celosvětová hospodářská krize. Finance byly hlavním důvodem, proč odcestovalo za oceán pouze 7 československých sportovců. (ČOV / fond František Widimský)

Propagační plakát k reportážím Josefa Laufera (ATVS Národní muzeum)

Grafický list s podpisy československých reprezentantů (archiv Národní muzeum)

V pořadí druhý předseda ČSOV Josef Gruss (vpravo) s tajemníkem Františkem Widimským na nádraží před odjezdem do Berlína 1936. (ČOV / fond František Widimský)

Zdravice Pierra de Coubertina v rozhlasovém vysílání v srpnu 1936 u příležitosti zahájení berlínských olympijských her (archiv MOV)

Adolf Hitler při zahajovacím ceremoniálu Her XI. olympiády v Berlíně. Vlevo předseda MOV Henri Baillet-Latour (archiv MOV)

Alois Hudec, olympijský vítěz z Berlína 1936 ve cvičení na kruzích (archiv MOV)

Edvard Beneš s manželkou Hanou v Sezimově ústí při předávce štafetového běhu s olympijskou pochodní, který zažil v roce 1936 světovou premiéru a poprvé a zatím naposled vedl přes území Čech (ČOV / fond František Widimský)

Putovní cena Gutha-Jarkovského se uděluje od roku 1934 nejvýznamnějším sportovním osobnostem nebo kolektivům za vynikající sportovní výsledky. V Berlíně se představila v uměleckých soutěžích (ČOV / fond František Widimský)

V Berlíně 1936 zažil premiéru obrazový přímý přenos (archiv MOV)

Němci využívali v Berlíně rádiovou síť, která vysílala do 41 zemí (archiv MOV)

Novinový článek Gutha-Jarkovského, Lidové noviny 27. 2. 1937 (ČOV / fond František Widimský)

Medailisté z Berlína u prezidenta Edvarda Beneše (ČOV / fond František Widimský)

„Vím, co dnes sport znamená.“ – rozhovor Edvarda Beneše a Josefa Grusse v Národních listech (ČOV/fond Widimský)

Československý rozhlas v zrcadle času (díl I. – začátky)

Radiojournal byla československá firma, která pod různými názvy provozovala v letech 1923–1948 rozhlasové vysílání v Československu. Jejím přímým následovníkem se po druhé světové válce stal Československý rozhlas a od roku 1993 Český rozhlas. Díky zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v roce 1923 se Radiojournal stal nejstarší institucí svého druhu na evropském kontinentu a po britské BBC druhou nejstarší v Evropě.

Osobnosti olympijské historie – Bedřich Šupčík (vysíláno 20. 7. 2008)

Poprvé se čeští sportovci účastnili Her II. olympiády v Paříži 1900. O 24 let později již pod vlajkou samostatného Československa vybojoval ve stejném městě první zlatou olympijskou medaili Bedřich Šupčík v gymnastické disciplíně šplh na laně. Čechoslováci získali v Paříži celkem 10 medailí. Rovných 9 zásluhou gymnastů.

O významu společenské výchovy – Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (1929)

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (1861–1943) byl český pedagog, spisovatel, ceremoniář prezidenta republiky (1919–1922) a především zakládající člen Mezinárodního olympijského výboru (1894), zakladatel Českého olympijského výboru (1899), přítel otce olympijského hnutí Pierra de Coubertina a také spoluautor Olympijské charty (1921). V březnu 1929 odstoupil z vedení národního olympijského výboru, avšak až do své smrti byl jeho čestným předsedou.

Záznam přímého přenosu fotbalového utkání Sparta–Slavia z 1. 5. 1931 s komentářem Josefa Laufera

Josef Laufer (1891–1966) byl český sportovní redaktor, komentátor a sportovní funkcionář. Je považován za zakladatelskou osobnost české rozhlasové sportovní žurnalistiky a českého sportovního komentátorství. Dne 3. října roku 1926 během fotbalového zápasu S.K. Slavia Praha jako první Evropan okomentoval v Radiojournalu sportovní událost v přímém přenosu.

Mistrovství světa v kopané v Římě (vysíláno 10. 6. 1934)

Záznam prodloužení finálového zápasu československých fotbalistů proti Itálii komentovaný přímo z místa legendárním Josefem Lauferem.

Josef Laufer hovoří o začátcích vysílání a komentování ledního hokeje (vysíláno 16. 1. 1956)

Vzpomínky Josefa Laufera na začátky rozhlasového vysílání z ledního hokeje. V pořadu také zazní hlas Jana Palouše, který vzpomíná na první hokejové ME v Chamonix 1909.

Josef Gruss – Olympijské hry před 2000 léty (vysíláno 30. 5. 1936)

Josef Gruss byl od roku 1929 v pořadí druhým předsedou ČSOV. Byl vystudovaným lékařem (gynekologem a porodníkem) a všestranným sportovcem – šermířem, tenistou, lyžařem či ledním hokejistou. Byl jedním z osmi hokejových mušketýrů, prvním českým reprezentačním hokejovým brankářem a spoluzakladatelem Mezinárodní hokejové federace.

Olympijský vítěz z Berlína 1936 Alois Hudec vzpomíná v pořadu „Hlásí se nám tělovýchova“ (vysíláno 30. 7. 1977)

Na olympijských hrách v Berlíně, které zneužil hitlerovský režim ke své propagandě, dokázali českoslovenští sportovci předvést mnoho skvělých výsledků. Jedním z nich bylo vítězství gymnasty Aloise Hudce ve cvičeních na kruzích. Jeho mimořádný výkon se stal jedním ze symbolů berlínských her.

Přednáška Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského o prvních olympijských hrách moderní éry (10. 8. 1936)

Guth-Jarkovský, zakladatel Českého olympijského výboru (1899), povoláním středoškolský učitel, byl také plodným spisovatelem a překladatelem, autorem knih o společenském chování a v letech 1919–1923 i ceremoniářem prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka.

„K mnichovskému diktátu“: hovoří pražský primátor Petr Zenkl a předsedkyně Čs. červeného kříže Alice Masaryková (30. 9. 1938)

Mnichovská dohoda byla dohodou mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově. Zástupci čtyř zemí – Velká Británie, Francie, Německo a Itálie – se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit Německu pohraniční území obývané Němci (Sudety). Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni.

»DALŠÍ
PŘEDCHOZÍ«

Ve čtvrtek 16. března 1939 podepsal na Pražském hradě Adolf Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který se stal součástí Velkoněmecké říše. Veškerá média se dostala pod kontrolu okupačních orgánů a jejich obsah určovala cenzura. Vedle legálních médií se začaly objevovat také ilegální tiskoviny a v zahraničí začala postupně fungovat exilová rozhlasová vysílání.

Na podzim roku 1941, když byla již druhá světová válka v plném proudu, přijel do Prahy Reinhard Heydrich jako zastupující říšský protektor. Dal vyhlásit stanné právo a rozhodl o zřízení židovského ghetta v Terezíně. Ve středu 27. 5. 1942 zaútočili v Praze na Heydricha Jan Kubiš a Josef Gabčík, na následky zranění útoku Heydrich po několika dnech zemřel. Jako pomstu nechali nacisté vypálit obce Lidice a Ležáky, sedm čs. parašutistů včetně Kubiše a Gabčíka zahynulo po boji s nacisty v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Český sport byl za protektorátu stále více mezinárodně izolován a sportovní akce se omezily jen dovnitř hranic Čech a Moravy. Zprvu podporované zápasy mezi domácími a německými družstvy se postupně rušily kvůli protiokupačním incidentům. Byly rušeny spolky včetně Sokola, Orla či skautů. V dubnu 1943 se Československý olympijský výbor „dobrovolně“ rozpustil.

Mnoho sportovců se za války zapojilo do odboje a mnoho z nich se jejího konce nedožilo. Za mnohé jmenujme Františka Erbena, Evžena Rošického, Františka Pecháčka, Oskara Hekše, Jana Gajdoše či olympijského vítěze z Amsterdamu 1928 Ladislava Váchu.

Adolf Hitler, diktátor nacistického Německa, byl přímo odpovědný za zločiny nacistického režimu a vyvolání druhé světové války (Bundesarchiv / CC BY-SA 3.0 DE)

Jan Masaryk, syn prvního čs. prezidenta T. G. Masaryka a ministr zahraničních věcí (Wikipedia / CC)

Edvard Beneš, druhý čs. prezident, vrcholný představitel čs. odboje (Pravda, 1945 / CC)

„Olympijské hry o třetinu lidnatější“ Ještě v roce 1939 se uvažovalo, že po odebrání her Tokiu pro rok 1940 se olympiáda uskuteční v Helsinkách (Lidové noviny, 7. 3. 1939)

„Slovenské prohlášení“ V průběhu března 1939 se Slovensko stalo spojencem nacistického Německa (Lidové noviny, 7. 3. 1939)

„Praha se probouzí do nového života“, příjezd Wehrmachtu do Prahy. (Lidové noviny, 17. 3. 1939)

„V zrcadle olympijských příprav“, Helsinky si nakonec na pořádání olympijských her musely počkat dalších 12 let (Lidové noviny, 20. 3. 1939)

„Sídlo protektorátu na hradě“ (Lidové noviny, 21. 3. 1939)

„Historická schůze Říšského sněmu“ (Lidové noviny, 2. 9. 1939)

„Čtrnáctý ročník ligy zahajuje“, některé sportovní akce probíhaly za Protektorátu bez omezení (Lidové noviny, 2. 9. 1939)

Protektorátní tisk záměrně nepravdivě psal, že válku vyprovokovali Poláci (Lidové noviny, 2. 9. 1939)

Ještě v září 1939 Německo připravovalo zimní olympijské hry, měly být podruhé v Garmisch-Partenkirchenu (Lidové noviny, 3. 9. 1939)

„Přípravy na Olympiadu v Helsinkách zastaveny“ (Lidové noviny, 30. 11. 1939)

Heydrich se ujímá funkce protektora (Lidové noviny, 29. září 1941)

Úvodní stránky Lidových novin ze dne 30. září 1941

»DALŠÍ
PŘEDCHOZÍ«

Fragment Hitlerova projevu před Říšským sněmem o napadení Polska (vysíláno 1. 9. 1939)

Invaze do Polska byla útokem nacistického Německa a Sovětského svazu na Polsko, který měl za následek vypuknutí druhé světové války. Německo napadlo Polsko 1. září 1939, týden po podpisu paktu Molotov–Ribbentrop mezi Německem a Sovětským svazem.

BBC a zahájení českého vysílání z Londýna: ministr zahraničí Jan Masaryk (vysíláno 8. 9. 1939)

Založení českého vysílání z Velké Británie souviselo se ztrátou samostatnosti ČSR před druhou světovou válkou a protektorátní cenzurou. Československá sekce BBC začala vysílat v září 1939 se souhlasem britské vlády.

Rozhlasový projev Edvarda Beneše z Londýna do Československa – první výzva do boje (vysíláno 19. 9. 1939)

Edvard Beneš byl druhým československým prezidentem v letech 1935–1948, po Mnichovské dohodě a následné německé okupaci žil a politicky působil do května 1945 v exilu. Od roku 1940 až do osvobození Československa byl mezinárodně uznaným vrcholným představitelem čs. odboje a exilovým prezidentem republiky.

Reportáž z příjezdu Wehrmachtu do Prahy (vysíláno 15. 3. 1939)

V březnu 1939 proběhla německá okupace Čech, Moravy a Slezska, resp. zbylého území, které Německo a Polsko do té doby neobsadilo a neanektovalo. V jejím důsledku byl zřízen naoko autonomní Protektorát Čechy a Morava, vyhlášený 16. března 1939. Okupací Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 uzavřelo.

Přímá reportáž z příjezdu R. Heydricha na Pražský hrad (vysíláno 28. 9. 1941)

Od chvíle, kdy se Reinhard Heydrich stal zastupujícím říšským protektorem, nastolil v českých zemích vládu teroru. Jeho jméno se vzápětí stalo pro obyvatele protektorátu synonymem strachu. Díky diverzní akci výsadkářů Operace Anthropoid exilových československých branných sil se podařilo v roce 1942 Heydricha zlikvidovat. Následovaly odvetné represivní akce, tzv. „heydrichiáda“, včetně vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.

Na dotazy dětí odpovídá hokejový internacionál Josef Maleček (vysíláno 8. 10. 1941)

Sport měl za období protektorátu odvést pozornost od politiky a válečného běsnění. Zde promlouvá hokejista Josef Maleček (1903–1982), který získal několik titulů mistra Evropy a zároveň byl čtyřikrát nejlepším střelcem tohoto turnaje. Patřil ve své době mezi nejlepší hokejisty Evropy.

Rozhovor s Rafaelem Kubelíkem v Londýně – příprava Mezinárodního hudebního festivalu v Praze (5. 5. 1945)

Rafael Kubelík (1914–1996) byl slavný český dirigent, skladatel a houslista. S orchestrem zahajoval i uzavíral 1. ročník festivalu Pražské jaro, který se konal v roce 1946 pod záštitou prezidenta republiky Edvarda Beneše při příležitosti 50. výročí založení České filharmonie. Po únorovém komunistickém puči v létě roku 1948 Kubelík emigroval.

První projev prezidenta Beneše po návratu do vlasti na Staroměstském náměstí v Praze (16. 5. 1945)

»DALŠÍ
PŘEDCHOZÍ«

Po nacistické okupaci se obnovené Československo nadechlo jen na necelé tři roky, když se v únoru 1948 dostal k moci další totalitní režim – komunistický. Nejtragičtějším obdobím byla především 50. léta, poznamenaná honem na „třídní nepřátele“, zestátňováním majetku a zabíráním soukromé půdy, natažením drátů na hranicích, inscenovanými politickými procesy, mnohaletými žaláři, pracovními tábory a popravami nevinných.

Po nacistické okupaci se obnovené Československo nadechlo jen na necelé tři roky, když se v únoru 1948 dostal k moci další totalitní režim – komunistický. Nejtragičtějším obdobím byla především 50. léta, poznamenaná honem na „třídní nepřátele“, zestátňováním majetku a zabíráním soukromé půdy, natažením drátů na hranicích, inscenovanými politickými procesy, mnohaletými žaláři, pracovními tábory a popravami nevinných.

Uvolnění přišlo v druhé půlce 60. let za tzv. Pražského jara 1968, po vstupu vojsk Varšavské smlouvy na naše území a sovětské okupaci byla ale média opět pod přísným dohledem vládnoucího režimu.

Po druhé světové válce došlo v československé tělovýchově ke sjednocovacím tendencím. Československý olympijský výbor sjednocování podporoval, ale s ohledem na olympijské řády pro sebe požadoval samostatné postavení. To však po únoru 1948 začal komunistický režim potlačovat, až dne 19. prosince 1951 ČSOV jako samostatný spolek zanikl a působil jako „pracovní kolektiv bez právní subjektivity“ pod komunisty sjednocenou tělovýchovou. A tak to mu bylo až do listopadových dnů 1989.

Potřetí v historii se v roce 1947 konalo mistrovství světa v hokeji v Praze a do třetice to vyšlo. Na snímku mistři světa brankář Bohumil Modrý a kapitán Vladimír Zábrodský (ČOV / archiv Karla Nováka)

„Zvítězili jsme“ (Mladá fronta, 27. 2. 1947)

„Praha v noci po mistrovství“ (Mladá fronta, 25. 2. 1947)

Nedostatek rotačního papíru omezil vydávání tisku (Mladá fronta, 25. 2. 1947)

Prezident Beneš abdikuje (Svobodné noviny, 26. 2. 1948)

Britská stanice BBC uskutečnila první televizní přenos z olympijských her do domácností (MOV / Lothar Rübelt)

Hry ve válkou rozbitém Londýně 1948 probíhaly ve velice prostých a skromných podmínkách, jež byly následkem všech hospodářských těžkostí. Čs. výprava získala 11 medailí, z toho 6 zlatých (Lidové noviny, 15. 8. 1948)

Radost ze zlaté medaile gymnastického družstva žen kalila tragédie, která postihla Elišku Misákovou. V průběhu her onemocněla dětskou obrnou a přes všechnu péči před závěrem soutěží v Londýně zemřela (archiv ČOV)

Oficiální kondolence k úmrtí Elišky Misákové (ČOV / fond František Widimský)

Pohřeb Elišky Misákové v Londýně. Misáková obdržela zlatou olympijskou medaili in memoriam (ČOV / fond František Widimský)

Klement Gottwald podepisuje 16. července 1949 zákon o státní péči o tělesnou výchovu a sport (archiv ČOV)

Hrdinou olympijských her v Helsinkách 1952 se stal Emil Zátopek, který zvítězil v bězích na 5 000 m, 10 000 m a v maratonu. Jeho žena Dana Zátopková se stala olympijskou vítězkou v hodu oštěpem (archiv MOV)

Ustavující sjezd Československého svazu tělesné výchovy 3. a 4. března 1957 (archiv ČOV)

Nečekaného úspěchu docílili čs. fotbalisté na MS v Chile 1962, když postoupili do finále s Brazílií (Československý sport, 14. 6. 1962)

Záznam finále se vysílal v Československé televizi s dvoudenním zpožděním (Československý sport, 19. 6. 1962)

Reportér Stanislav Sigmund zpovídá na olympijských hrách v Tokiu 1964 vzpěrače Hanse Zdražilu po vítězném závodě (ČOV / Karel Novák)

„Zdražila na stupních vítězů“ (Československý sport, 16. 10. 1964)

„Zlatá pro Dalera“ (Československý sport, 18. 10. 1964)

„Věra Čáslavská olympijskou vítězkou“, „Odložil vybojoval stříbrnou“ (Československý sport, 22. 10. 1964)

Věra Čáslavská se stala v Tokiu 1964 miláčkem japonského publika (ČOV / Karel Novák)

„Skočí si pro medaili?“ – rozhovor se Zdeňkem Remsou (archiv OSIC)

Jiří Raška získal v Grenoblu 1968 pro Československo první zlatou medaili ze zimních olympijských her (ČOV / Karel Novák)

„Vyznamenání zavazuje“ (Československý sport, 26. 2. 1968)

Emanuel Bosák (uprostřed) se v roce 1967 se stal předsedou ČSOV. Na tomto postu se zabýval přípravou kandidatury Prahy na pořádání olympijských her v roce 1980 (ČOV / Karel Novák)

Část textu Smlouvy vlády ČSSR a vlády SSSR o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa (Mladá fronta, 19. října 1968)

Milena Duchková je naší nejmladší olympijskou vítězkou. „Zlatá věž Mileny“ (Československý sport, 24. 10. 1968)

V 70. letech Milena Duchková emigrovala a komunisté ji prohlásili za zesnulou. Byl jí dokonce vybudován hrob na Olšanech, který byl nafilmován a promítán v kinech v Československém filmovém týdeníku. (ČOV/Karel Novák)

„Do zlata propadlá“, „Zlato bez cla“ (Mladá fronta, 25. 10. 1968)

Věra Čáslavská dala během olympijských her v Mexiku najevo nesouhlas s okupací Československa před miliony diváků na celém světě, když odvrátila hlavu při sovětské hymně (MOV / Kishimito)

Českoslovenští hokejisté v roce 1947 poprvé mistry světa (krátký záznam z utkání s USA z 23. 2. 1947)

K největším favoritům turnaje MS v Praze 1947 patřily při neúčasti Kanady celky Československa a Švédska. V přímém souboji sice ČSR podlehlo Švédsku 1:2, ale nakonec se díky senzačnímu vítězství Rakouska 2:1 nad Švédy mohli naši hokejisté radovat z historicky prvního titulu mistrů světa. Po stříbrné olympijské medaili (1948) a druhém titulu hned na následujícím MS 1949 bylo v roce 1950 ve vykonstruovaném procesu jedenáct špičkových reprezentantů křivě obviněno z vlastizrady a odsouzeno k vysokým trestům odnětí svobody.

Projev Klementa Gottwalda na Václavském náměstí (z 25. 2. 1948)

Komunistický režim či komunistická totalita je označení pro období, po které v Československu vládla Komunistická strana Československa. Zahájil ho „Únorový převrat“ roku 1948 a ukončila až „Sametová revoluce“ v listopadu 1989. Čtyři měsíce po převzetí moci komunisty v roce 1948 byl zvolen prezidentem Klement Gottwald (1896–1953), který byl přímo odpovědný za smrt řady svých odpůrců, spolupracovníků i nevinných lidí.

„Olympijské vítězství v slzách“ – zapomenuté okamžiky olympijských her 1948 v Londýně (pořad vysílán 9. 1. 2005)

První olympijské hry po druhé světové válce se konaly v Londýně v létě roku 1948 a probíhaly ve velice prostých a skromných podmínkách, jež byly následkem všech hospodářských těžkostí. Pozvání neobdržely poražené státy Německo a Japonsko, Sovětský svaz účast odmítl. Radost ze zlaté medaile gymnastického družstva žen kalila tragédie. Eliška Misáková onemocněla v průběhu her dětskou obrnou a v Londýně zemřela. Vzpomínají Božena Srncová, Milena Müllerová a Emil Zátopek.

Dana a Emil Zátopkovi – „Vzpomínky čs. olympijských vítězů“

Na olympijský hrách v Helsinkách 1952 zažila česká atletika mimořádný úspěch. Emil Zátopek vybojoval tři zlaté medaile (5 000 m, 10 000 m, maraton) a jeho žena Dana zvítězila v hodu oštěpem. Emil s Danou v rozhlasovém pořadu vzpomínají na své začátky, společné úspěchy a vyprávějí o životě po skončení aktivní kariéry.

Chile 1962: „Co chcete vědět o MS v kopané v Chile“ (vysíláno 22. 6. 1962, 1. pás)

Senzačního úspěchu dosáhli českoslovenští fotbalisté na MS ve fotbale v Chile 1962, když postoupili až do finále turnaje a po prohře s Brazílií získali podruhé v historii stříbrné medaile. Reportér Karel Malina zpovídá Ludvíka Uhlíře z ČSTV, Josef Rogla (fotbalového funkcionáře), trenéra Rudolfa Vytlačila a záložníky Josefa Masopusta, Svatopluka Pluskala a útočníka Adolfa Scherera.

Tokio 1964: Hans Zdražila, zlatá medaile ve vzpírání, komentář Stanislava Sigmunda (vysíláno 14. 10. 1964)

Tokijské olympijské hry byly se 14 medailemi pro Československo nejúspěšnějšími v historii – výprava vybojovala 5 zlatých, 6 stříbrných a 3 bronzové. Jedním z nečekaných úspěchů bylo olympijské vítězství vzpěrače Hanse Zdražily ve střední váze. Autentický komentář Stanislava Sigmunda a jeho rozhovor s sHansem Zdražilou po vítězném finále a zisku první zlaté medaile na hrách v Tokiu.

Tokio 1964: předání zlaté medaile a rozhovor Stanislava Sigmunda s Věrou Čáslavskou (22. října 1964)

Věra Čáslavská vybojovala v Tokiu 1964 tři zlaté (víceboj, přeskok, kladina) a jednu stříbrnou medaili (družstvo) a stala se miláčkem japonského publika. Japonský císař věnoval Věře Čáslavské na důkaz úcty samurajský meč.

Vyznamenaní olympionici po zimních olympijských hrách v Grenoblu na schůzce s Alexanderem Dubčekem (Rozhlasové noviny 24. 2. 1968)

Zimní olympijské hry v Grenoblu se zapsaly do historie českého a československého sportu první zlatou medailí na zimních hrách, kterou získal skokan na lyžích Jiří Raška. Na setkání s prvním tajemníkem ÚV KSČ Alexandrem Dubčekem si reportér Vladimír Vácha povídal s vyznamenanými Jiřím Raškou, krasobruslařkou Hanou Maškovou a kapitánem hokejového družstva Jozefem Golonkou.

Delegace ČSTV odjíždí do Moskvy: rozhovor s předsedou ČSOV Emanuelem Bosákem (Rozhlasové noviny 8. 7. 1968)

Mistrovství světa v ledním hokeji bylo na rok 1969 původně přiděleno Československu. Po srpnové invazi bylo ale pořadatelství odňato z obavy, že by se Praha mohla stát centrem protikomunistických demonstrací. Šampionát se nakonec uskutečnil ve Švédsku. Necelé dva měsíce před 21. srpnem odjížděl Emanuel Bosák do Moskvy.

21. srpna 1968 – reportáž Slávy Volného z pražských ulic

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla vpádem armád pěti komunistických zemí, který se uskutečnil 21. srpna 1968. Důvodem intervence byly liberálně reformní vnitropolitické změny známé pod názvem Pražské jaro. Byla obsazena většina důležitých měst a došlo i k přerušení rozhlasového vysílání. Během invaze zemřelo 137 čs. občanů a stovky lidí byly zraněny, důsledkem okupace emigrovalo na 70 tisíc Čechů a Slováků.

Mexiko 1968 – rozhovor Stanislava Sigmunda s Věrou Čáslavskou a gymnastickou trenérkou Matlochovou

Tak jako byly XV. olympijské hry 1952 v Helsinkách hrami Emila Zátopka, staly se hry v Mexiku „olympiádou“ Věry Čáslavské. Získala čtyři zlaté medaile v osmiboji jednotlivkyň, v přeskoku, v prostných a ve cvičení na bradlech, k nim připojila dvě stříbrné ve cvičení na kladině a jako členka družstva sportovních gymnastek. Po zásluze se stala nejlepší sportovkyní světa roku 1968.

»DALŠÍ
PŘEDCHOZÍ«

V normalizačních letech se všechna média včetně Československého rozhlasu opět stala propagandistickým nástrojem komunistického režimu. Symbolem odporu k okupaci a „normalizaci“ mezi sportovci byla beze sporu Věra Čáslavská. Když se na absolutním vrcholu v roce 1969 rozhodla ukončit závodní kariéru, normalizační režim se ji snažil všemi prostředky zlomit, aby se distancovala od svých dřívějších postojů, to však nikdy neučinila.

V roce 1974 byl přijat nový statut ČSOV, který sice nic neměnil na jeho podřízenosti jednotné tělovýchově, ale otevřel prostor pro vznik komisí a složek olympijského výboru a pro jakousi autonomii. V 70. letech vznikl Klub olympioniků a také Klub fair play, který byl dílem novinářů z Čs. rozhlasu a deníku Mladá fronta, a v dubnu 1987 zahájila činnost Čs. olympijská akademie s cílem studovat olympijské hnutí, jeho dějiny a filozofii.

V období 70. a 80. let prošlo sportovní prostředí a olympijské hry těžkými časy, ať již to byl teroristický útok v Mnichově 1972 na izraelské sportovce či několik velkých bojkotů olympijských her. V roce 1976 v Montrealu, těsně před zahájením her, odvolalo 28 národních olympijských výborů ze států „černé Afriky“ své výpravy na protest proti účasti Nového Zélandu. V roce 1980 na protest kvůli intervenci SSSR do Afghánistánu nevyslalo do Moskvy své sportovce 67 států včetně USA. A za čtyři roky zase Sovětský svaz inicioval bojkot her ze strany zemí Varšavské smlouvy jako odplatu. Studená válka na poli sportu dosáhla svého vrcholu.

Kapitánem hokejistů na MS ve Stockholmu 1969 byl Jozef Golonka. Ve strhujících a vypjatých bitvách porazili naši soupeře ze SSSR 2:0 a 4:3 (ČOV / Karel Novák)

„Prohlášení vlády ČSR“ (Mladá fronta 31. 3. 1969)

„Ano, je to pravda!“ (Mladá fronta 31. 3. 1969)

Moderní olympijská sportoviště se stala chloubou Mnichova a dodnes patří k příkladům moderní sportovní architektury. Průběh mnichovských her v roce 1972 ale poznamenaly tragické události z 5. září, kdy komando palestinských teroristů zajalo a zabilo jedenáct izraelských sportovců (ČOV / Karel Novák)

„Olympiáda přerušena“ (Mladá fronta 6. 9. 1972)

„Úterní mnichovská tragédie“ (Československý sport 7. 9. 1972)

„Vlajky na půl žerdi“ (Československý sport 7. 9. 1972)

„Olympijská hry pokračují“ (Mladá fronta 7. 9. 1972)

Plný stadion cvičenců na Strahově při Spartakiádě (ČOV / Karel Novák)

Normalizační předseda ČSOV Antonín Himl byl po zvolení Juana Antonia Samaranche předsedou MOV v roce 1980 pověřen zorganizovat při MOV Komisi sportu pro všechny (ČOV / Karel Novák)

„Reaganova garance – cár papíru“ (Československý sport 10. 5. 1984)

„Nejsou garantovány olympijské podmínky“ (Československý sport 11. 5. 1984)

„Nebezpečné hry“ (Československý sport 12. 5. 1984)

„Stanovisko ČSOV k XXIII. OH v Los Angeles (Československý sport 14. 5. 1984)

„Sportovci ČSSR se nezúčastní OH 1984“ (Československý sport 14. 5. 1984)

„Správně rozhodnutí“ – vyjádření herce Josefa Větrovce (Československý sport 18. 5. 1984)

„Váha socialistického sportu“ (Československý sport 26. 5. 1984)

„Zaslepená politika USA“ (Československý sport 29. 5. 1984)

„Kalich hořkosti z Los Angeles“ – komentář režiséra Jiřího Sequence (Československý sport 31. 5. 1984)

Sdělení vlády k událostem oslav vítězství československých hokejistů nad SSSR (Rozhlasové noviny 29. 3. 1969)

Československo porazilo na šampionátu v roce 1969 dvakrát po sobě Sovětský svaz a v centru Prahy došlo k oslavám, při kterých byly rozbity výlohy sovětské letecké společnosti Aeroflot na Václavském náměstí. Z počátku byly tyto projevy chápány jako oslavy bronzového umístění, ale po několika dnech se objevovala vyjádření, že šlo o projev kontrarevoluce. Incident byl zinscenovaný a byl použit jako jeden z důvodů k represivním opatřením proti demonstrantům.

Reportáž o Apollu 11: člověk poprvé na Měsíci (vysíláno 21. 7. 1969)

Dne 20. července 1969 přistáli astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin na Měsíci a Armstrong jako první člověk vkročil na jeho povrch. Společně s Aldrinem během dvou a půlhodinové vycházky nasbírali 22 kg měsíčních hornin a po 21 hodinách a 31 minutách pobytu na povrchu odstartovali zpět k Michaelu Collinsovi, který zatím čekal ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce, aby se pak vrátili na Zemi.

Mnichov 1972: Palestinská teroristická skupina Černé září v Mnichově unesla a následně zabila 11 členů izraelské olympijské delegace – poznámka ke dni (Rozhlasové noviny 6. 9. 1972)

Mnichovský masakr je název používaný pro únos a následné zavraždění 11 izraelských sportovců v průběhu mnichovské olympiády. Únos provedla 5. září 1972 palestinská skupina Černé září, která podle všeho vznikla pod záštitou Fatah.

Mnichov 1972: XX. letní olympijské hry pokračují (Rozhlasové noviny 6. 9. 1972)

Vedení Mezinárodního olympijského výboru v čele s Averym Brundagem se po teroristickém útoku rozhodlo, že olympijské hry budou pokračovat.

Zahájení Československé spartakiády: projev Antonína Himla, předsedy ÚV ČSTV (28. 6. 1975)

Spartakiáda byl název pro hromadná veřejná tělocvičná vystoupení. V totalitním Československu se konaly spartakiády od roku 1955 do roku 1985 pravidelně každých 5 let, mimo roku 1970 (po vpádu okupačních vojsk). Tradice spartakiád navazovala na všesokolské slety a stejně jako slety se i spartakiády konaly na Strahovském stadionu.

Co očekává od roku 1980 Antonín Himl, ÚV ČSTV (vysíláno 1. 1. 1980)

Antonín Himl (1933–1988) byl český a československý sportovní funkcionář, za normalizace předseda ČSTV a Československého olympijského výboru. Jeho jméno je dnes často spojováno s dopingovými aférami československých sportovců v 70. a 80. letech.

Sovětský svaz bojkotuje Hry XXIII. olympiády v Los Angeles (Rozhlasové noviny 8. 5. 1984)

Losangeleské hry v roce 1984 bojkotovály Sovětský svaz a většina států východní Evropy (vč. Československa), Kuba, Etiopie a KLDR. Uváděným oficiálním důvodem neúčasti bylo údajné „nedostatečné zajištění bezpečnosti a nerespektování důstojnosti sportovců“. Pravou příčinou byla ale odveta za bojkot předchozích OH v Moskvě ze strany Západu.

„Před 30 lety přišli sportovci o olympijské hry, teď se dočkali omluvy“ (vysíláno 12. 5. 2014)

Pro československé olympioniky byla nařízená neúčast sportovní i osobní tragédií. V květnu 2014, u příležitosti 30. výročí bojkotu, se ve Valdštejnském paláci konalo setkání sportovců, kterým bylo tenkrát znemožněno do USA odcestovat.

S mikrofonem za hokejem (díl z 5. 11. 1986)

Pořad „S mikrofonem za hokejem“ od roku 1962 zprostředkovával v krátkých přímých vstupech, které se ze stadionů střídaly rychle po sobě, to nejdůležitější, co zápasy přinášely. Na vysílání se podílela spousta lidí od komentátorů a techniků, přes moderátora pořadu a jeho režiséra až po zvukaře. Každý díl pořadu začínal ikonickou znělkou.

»DALŠÍ
PŘEDCHOZÍ«

Pořad „S mikrofonem za hokejem“ od roku 1962 zprostředkovával v krátkých přímých vstupech, které se ze stadionů střídaly rychle po sobě, to nejdůležitější, co zápasy přinášely. Na vysílání se podílela spousta lidí od komentátorů a techniků, přes moderátora pořadu a jeho režiséra až po zvukaře. Každý díl pořadu začínal ikonickou znělkou.

V Československu se pro nenásilný charakter revoluce vžil pojem „sametová“. Nastaly změny společensky, politicky a ekonomicky tak významné, že to otřáslo i uspořádáním republiky jako celku a již na podzim v roce 1992 bylo jasné, že od následujícího roku již půjdou Češi a Slováci svou vlastní cestou – došlo k rozpadu Československa. Po nadějném začátku let devadesátých se svět začal potýkat s mnoha problémy: teroristické útoky, nové válečné konflikty a změnami klimatu.

Po roce 1989 proběhlo odstátnění a liberalizace médií, a tedy i konec cenzury. Vznikla celá řada médií nových, nárůst byl nejviditelnější u televizních a rozhlasových stanic. Nové zákony umožnily vznik vedle zprivatizovaných médií i médií veřejné služby (Český rozhlas, Česká televize a ČTK) a příslušných regulačních orgánů (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a další). Zásadním přelomem pro fungování celé společnosti byl v 90. letech rozvoj internetu. Od roku 2009 uděluje ČOV Cenu Oty Pavla, tedy ocenění pro osobnosti za celoživotní propagaci sportu a šíření olympijských hodnot v publicistice.

Samostatný Český olympijský výbor navazuje na „Český výbor olympický“ z roku 1899 a hrdě se hlásí k faktu, že patří mezi nejstarší olympijské výbory na světě (v pořadí šestý). Samostatná ČR zaznamenala za 30 let své existence mnoho mimořádných úspěchů a výkonů.

Václav Havel se stal po dlouhých 41 letech prvním demokratickým prezidentem. První dámou byla Olga Havlová (ČOV / fond Jiří Vícha)

Humorná koláž představující Václava Havla jako brankáře národního týmu (Československý sport 29. 12. 1989)

„Václav Havel prezidentem ČSSR“ (Československý sport 30. 12. 1989)

Věra Čáslavská byla zvolena předsedkyní ČSOV v březnu 1990, začala také působit jako poradkyně Václava Havla na Pražském hradě. (MOV / Milan Šťastný)

Po rozpadu Československa pokračovala Věra Čáslavská ve vedení Českého olympijského výboru. (MOV/Jean-Paul Maeder)

Čeští hokejisté vyhrávají „Turnaj století“ (MOV / Stephen Munday)

Titulní stránka Mladé fronty DNES z 22. února 1998

Inzerce Čedoku po vítězství českých hokejistů (Mladá fronta DNES, 22. února 1998)

„Hokejový sen: máme zlato“ (Mladá fronta DNES, 23. února 1998)

Jan Železný, trojnásobný olympijský vítěz v hodu oštěpem (ČOV/Eduard Erben)

„Aby daň nebyla krutá“ – rozhovor Václava Paciny s Janem Železným – první část (mimořádná příloha MF DNES 4. října 2000)

„Aby daň nebyla krutá“ – rozhovor Václava Paciny s Janem Železným – druhá část (mimořádná příloha MF DNES 4. října 2000)

Akrobatický lyžař Aleš Valenta jako první na světě skončil trojité salto s pěti vruty (ČOV / Eduard Erben)

Dvou velkých úspěchů dosáhla fotbalová reprezentace na mistrovství Evropy v letech 1996 (finále) a 2004 (třetí místo). Především v roce 2004 naši fotbalisté udivovali starý kontinent nádhernou hrou (Sport Magazín, 9. 7. 2004)

Kateřina Neumannová ve svém posledním závodě kariéry vybojovala olympijské zlato (Mladá fronta Dnes 25. 2. 2006)

„Už jsem vůbec nevěřila“ (Mladá fronta Dnes 25. 2. 2006)

Martina Sáblíková je jednou z nejlepších rychlobruslařek všech dob. A na zimních olympijských hrách ve Vancouveru 2010 začaly ty největší úspěchy (Sport Magazín, 15. 3. 2010)

Šárka Záhrobská (dnes Strachová) - mistryně světa z roku 2007 ve slalomu získala na olympijských hrách v roce 2010 bronzovou medaili ve stejné disciplíně (Sport Magazín, 15. 3. 2010)

Soči 2014 = biatlonový boom v Česku a medailové žně (celkem 3 stříbrné a 3 bronzové!!!). Na fotografii stříbrná smíšená štafeta Vítková, Soukalová, Soukup a Moravec (ČOV / Herbert Slavík)

Eva Samková (dnes Adamczyková) a její „zlatý“ knírek na olympijských hrách v Soči v disciplíně snowboardcross (ČOV / Herbert Slavík)

Ester Ledecká ohromila svět nečekaným vítězstvím v super-G na zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu 2018, další zlato získala v paralelním obřím slalomu a nesmazatelně se tak zapsala mezi olympijské legendy, když získala dva triumfu v odlišných sportech (MOV / Mine Kasapoglu)

Hry olympiády v Tokiu 2020 se konaly až v roce 2021. Pandemie covid-19 způsobila, že soutěže musely být bez diváků a všude vládla bezpečnostní opatření (MOV / Alex Cappalos)

Neveselý pohled na organizátory v maskách v Pekingu 2022. Opatření proti covid-19 byla v Číně velmi přísná. (ČOV / Barbora Reichová)

Václav Havel po zvolení prezidentem (29. 12. 1989)

Sametová revoluce byla obdobím politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii. Novým demokratickým prezidentem byl na konci roku 1989 zvolen Václav Havel.

Slavnostní schůze poslanecké sněmovny – vznik České republiky (1. 1. 1993)

Československo zaniklo 31. prosince 1992 po 74 letech a 64 dnech od svého založení. Česká republika a Slovenská republika se tak 1. ledna 1993 staly samostatnými státy. Postupně přestali i sportovci soutěžit v dresu společné reprezentace (ještě bylo nutné dokončit některé kvalifikace) a sportovní majetek se rozdělil v poměru 2:1 ve prospěch ČR.

ZOH 1998 Nagano: třetí třetina finálového utkání v ledním hokeji ČR–Rusko s komentářem Aleše Procházky (22. 2. 1998)

Poprvé v historii se na několik dní zastavila neslavnější hokejová soutěž světa, kanadsko-americká NHL, aby se na olympijských hrách mohli potkat nejlepší hokejisté světa. Hokejovému turnaji v Naganu 1998 se začalo říkat „Turnaj století“. Čeští hokejisté nepatřili mezi největší favority – těmi byli hráči USA, Kanady a Ruska. Náš tým složený z poloviny z borců z NHL a z poloviny z hráčů z Evropy ale postupně porazil všechna velká mužstva, která mu stála v cestě…

Jan Železný vyhrál v Sydney potřetí olympijské zlato (Ozvěny dne 23. 9. 2000)

Jan Železný patří k největším legendám atletiky a světového sportu. Své třetí zlato po sobě na olympijských hrách získal v Sydney roce 2000. Od roku 2004 byl s malou přestávkou osm let členem Mezinárodního olympijského výboru. Po aktivní kariéře se stal veleúspěšným trenérem (Špotáková, Veselý, Vadlejch). V současnosti je prezidentem České olympijské nadace.

Teroristické útoky 11. září 2001 (Ozvěny dne z 11. 9. 2001)

Útoky z 11. září 2001 byly sérií koordinovaných teroristických útoků na několika místech ve Spojených státech amerických. Provedli je příslušníci militantní islamistické organizace al-Káida. Ti unesli čtyři civilní letadla, zničili budovy Světového obchodního centra v New Yorku a poškodili budovu Pentagonu ve Washingtonu. Při bezprecedentních útocích zemřelo bezmála 3000 lidí. Začala válka proti mezinárodnímu terorismu…

Aleš Valenta (Pořad „O kom se mluví“ 21. 2. 2002)

Aleš Valenta startoval poprvé na zimních olympijských hrách Naganu v roce 1998, kde skončil těsně na čtvrtém místě. Stále přemýšlel, jak zvýšit u svých skoků obtížnost, která by ho vynesla až na stupeň nejvyšší. V mysli mu tanula tři salta s pěti vruty.. Nicméně ani při tréninkových skocích do vody se mu takový skok dlouho nedařil, až v létě 2001 jako první člověk na světě skočil trojité salto s pěti vruty a rozhodl se, že unikátní skok předvede světu na nadcházejících hrách v Salt Lake City 2020. A povedlo se!

Kateřina Neumannová: závěr běhu na 30 km ZOH Turín (24. 2. 2006)

Kateřina Neumannová je historicky naší nejúspěšnější lyžařkou. Při své olympijské derniéře se konečně i dočkala vysněné zlaté medaile! Romantický epilog dovršila dcera Lucie, která jí pár metrů za cílovou čarou vklouzla do náručí…

Ester Ledecká předvedla historický výkon v superobřím slalomu (17. 2. 2018)

V Pchjongčchangu v roce 2018 se Ester Ledecká zapsala navždy do olympijské historie, jako první žena vyhrála na jedněch zimních olympijských hrách ve dvou sportech. Nejprve zvítězila zcela nečekaně superobří slalom v alpském lyžování, čímž šokovala nejen sebe samu, ale i celý svět, o týden později s přehledem ovládla paralelní obří slalom na snowboardu, který do té doby byl jejím hlavním sportem. Jako první sportovec v olympijské historii vyhrála na jedné zimní olympiádě lyžařské disciplíny s různým vybavením. Ester Ledecká se již ve svých 22 letech stala olympijskou legendou.

První tři případy koronaviru v ČR (Hlavní zprávy 1. 3. 2020)

Téměř přesně sto let poté, kdy svět ochromila epidemie španělské chřipky, se z Číny roznesl po celé planetě nový koronavirus covid-19. Tato vysoce nakažlivá nemoc za sebou za dva roky nechala mnoho mrtvých a uvrhla celosvětovou populaci do mnohaměsíčních karantén. Kvůli covidu byly mimo jiné poprvé v historii o rok odloženy olympijské hry v Tokiu 2020 a přísné bezpečnostní podmínky trvaly ještě během zimních her v Pekingu 2022.

Ruský prezident Vladimir Putin schválil speciální vojenskou operaci na východě Ukrajiny (24. 2. 2022)

Největší válečný konflikt od druhé světové války se v Evropě rozhořel 24. února 2022.. Rusko s podporou Běloruska napadlo suverénní stát, svého souseda, Ukrajinu. Důsledky této války pociťuje velká část světa a tento konflikt zasahuje i do sportovního prostředí – Rusové a Bělorusové byli vyloučení z většiny sportovních akcí.

»DALŠÍ
PŘEDCHOZÍ«

Partneři

Poděkování

Děkujeme za spolupráci všem institucím a redakcím, které se podílely na tomto projektu (řazeno abecedně):

Česká televize
Český klub olympioniků
Český rozhlas
deník Sport
Klub sportovních novinářů
Mezinárodní olympijský výbor
Mladá fronta DNES / Lidové noviny
Národní muzeum
Vojenský historický ústav