Útěk za svobodou. Vznikl film inspirovaný zapomenutým příběhem olympioničky

Olympijské příběhy
Olympijské příběhy
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

Přišli o majetek i svobodu. Hlavní postavy filmu Cesta do Kandaháru sourozenci Alexandra a František utíkají v roce 1949 z komunistického Československa. Jako reprezentanti ve sjezdovém lyžování volí útěk přes hranice na lyžích. Dramatický příběh je inspirovaný skutečností.

Alexandra úspěšně startuje na zimní olympiádě ve Svatém Mořici v roce 1948. Revoluční Únor 1948 ovšem přinese změnu, která natrvalo ovlivní její život i celé její rodiny. S bratrem Františkem se rozhodnou opustit Československo způsobem jim vlastním. Na lyžích. Ještě je možné na několika místech projít, ale hranice se už pomalu uzavírá.

Film Cesta do Kandaháru je volně inspirovaný příběhem sourozenců Alexandry a Františka Příhodových. Ve skutečnosti Alexandra zůstala po lyžařských závodech ve Švýcarku, ale její bratr a manžel z komunistického Československa prchali na běžkách.

Alexandra Nekvapilová
05. 10. 1919,
Alpské lyžování

„Mým cílem nebylo udělat hraný dokument nebo to natočit přesně podle pravdy. Snažil jsem se tam zakomponovat skutečné události a dosadil jsem tam další osoby, aby se to zdramatizovalo,“ prozradil autor filmu Petr Vopěnka, pro kterého to byl první delší snímek.

Povoláním není Vopěnka filmař, ale IT specialita. O filmařinu se ale zajímá, a tak se přihlásil na roční kurz. „Jeden z mých kolegů z kurzu byl v Austrálii, kde se potkal s Františkem Příhodou, který je ústřední postava našeho filmu. Ten jeho příběh mě zaujal. Začal jsem to rozvíjet na motivy skutečné události, ale z většiny je film fikce,“ upozornil režisér a scénárista v jedné osobě.

Divákům chce Vopěnka připomenout, že před desítkami let museli lidé riskovat své životy, pokud chtěli žít ve svobodě. Útěk z totalitního pekla nakonec pro skutečné sourozence dopadl dobře. Všichni se sešli v Rakousku a v roce 1950 emigrovali do Austrálie a usadili se v Melbourne. V sezóně roku 1951 si otevřeli vlastní lyžařskou školu v blízkosti nejvyšší hory Austrálie Mt. Kosciusko ve Sněžných horách. Tam Saša prožila sedm sezón. Škola si postupně vydobyla dobré renomé a získávala na popularitě i díky osobní prezentaci lyžařského oblečení dováženého z Evropy.

Zásadní krok podnikli manželé roku 1959. Postavili menší hotel Sasha´s Lodge v novém areálu na břehu horské bystřiny v Thredbo. Saša založila juniorskou soutěž Sasha´s Cup a sama organizovala deset ročníků. Postupem času se areál Thredbo rozrůstal a podnik provozovali tak dobře, že byl obsazen celoročně. Celý objekt prodali v  roce 1971, ale hned vedle postavili byty a Saša otevřela butik s lyžařským oblečením.

Po smrti manžela v roce 1992 se Saša přestěhovala k rodině svého syna Michaela do Canberry. Ještě před třemi lety v Thredbu lyžovala. Saša vždy zůstane jediným „Andělem z Thredbo“. Ti, kteří jí znali, si cenili především jejího nadšení a lásky k horám a k životu. Saša Nekvapilová zemřela 10. června 2014 v Canbeře. Její bratr František oslaví 8. července 100. narozeniny. „Spojil jsem se s ním loni online, a mluvili jsme spolu asi 10 minut. Budu rád, když film uvidí,“ přeje si Vopěnka.

Film Cesta do Kandaháru bude mít premiéru v pondělí 28. června od 18 hod v pražském Kině Pilotů.

líbil se ti článek?