Stěhování a vstávání v pět ráno se vyplatilo. Bitvu o bronz po nájezdech ovládli liberečtí hokejisté

Celý zápas se dotahovali na soupeře, ale trpělivý výkon jim nakonec přinesl stupně vítězů. Hokejisté z pod Ještědu porazili po samostatných nájezdech výběr Kralovéhradeckého kraje 4:3 a ze zimního stadionu ve Vrchlabí si odváží bronzové medaile

Po první třetině byl stav příznivější pro domácí reprezentanty. Po trefách Ondřeje Pavelky a kapitána Filipa Brzáka vedli 2:0. Liberečtí hokejisté se ale nevzdali a pravidelně zkoušeli pozornost gólmana Filipa Růžičky. Těsně před první přestávkou mohl z úniku snížit Šimon Bělohorský, ale bekhendová klička se mu nepovedla.

Do druhé části Liberecký kraj vstoupil aktivněji a zásluhou Šimonů Šejce a Bělohorského vyrovnal. Domácí si vedení v 50. minutě po střele Karla Studnického zpoza modré čáry vzali zpět. Vydrželo jim ale jen necelých pět minut. Bělohorský ukázal, že je mistrem vyrovnávacích branek, a udržel pro svůj tým naději na medaili.

V kabině jsme si něco řekli a začali hrát týmově. Věřili jsme si, a nakonec jsme to dotáhli do vítězného konce.

V samostatných nájezdech byli úspěšní jen hosté. Vítěznou trefu Šejce doplnil v páté sérii Samuel Hrabčák a Liberecký kraj mohl slavit. „Stres byl, ale věřil jsem si. Náš gólman mi poradil, že na něj mám vystřelit,“ popsal bronzový nájezd hráč zápasu. 

„Bylo to nahoru dolů, emoce pracovaly, ale bojovně jsme to otočili a vyhráli. V první třetině jsme nehráli týmově, dostali jsme zbytečné góly. Pak jsme si v kabině něco řekli a začali hrát týmově. Věřili jsme si, a nakonec jsme to dotáhli do vítězného konce,“ popsal dramatický zápas útočník Šejc.

Sebevědomý týmový výkon a bojovnost byly dnes klíčovým faktorem. „Mám obrovskou radost, že to naši kluci nezabalili a za stavu 0:2 se dokázali vrátit do zápasu. Přestože máme několik zraněných hráčů, kteří nemohli přijet, tak i s omlazeným týmem, který jsme sem přivezli, jsme takový zápas zvládli a v nájezdech tu placku udělali. Je to historický zápas, pro Liberecký kraj velká paráda,“ radoval se asistent trenéra Libor Daněk.

Na libereckém obratu měli podíl i hlasití diváci, kteří v ochozech byli slyšet podobně jako ti domácí. „Podpora byl velká a moc si toho vážíme,“ usmíval se dvougólový střelec Šejc. Atmosféru vyzdvihl i Daněk: „Máme super rodiče a fanoušky. Děkujeme za podporu nejen našim rodičům, ale i dalším sportovcům z Libereckého kraje, a všem, kteří se tu o nás starali.“

Cesta za bronzem pro liberecké hokejisty nebyla snadná. „Zápas pro nás byl extrémně těžký. Včera jsme zabojovali a postoupili do semifinále, ale museli jsme se na rychlo stěhovat do Trutnova na ranní zápas. Bydlíme až nad Špindlerovým mlýnem a cesta odtamtud trvá hodinu a tři čtvrtě, takže jsme vstávali v pět ráno,“ popisoval nelehké podmínky Daněk. „V zápase s Moravskoslezským krajem jsme nechali hodně sil, takže tento zápas byl hodně o vnitřní síle, kondici a o tom, komu vydrží déle koncentrace. Osm zápasů ve čtyřech dnech je pro kluky obrovská nálož, takže klobouk dolů před oběma manšafty,“ ocenil výkony mladých sportovců. 

Chválil i předvedenou hru po celý turnaj. „Jsme určitě spokojení. Kluci tady odevzdali maximum toho, na co aktuálně mají,“ hodnotil Daněk. „Jedna kaňka v turnaji byla v zápase se Zlínským krajem, kde jsme vypadli ze hry a nehráli dobře. Ale i v zápasech, kde jsme nevyhráli, jsme se prezentovali dobrou, aktivní hrou. Myslím, že můžeme být na tento tým právem hrdí,“ uzavřel.

Autor: Eliška Krátká, Štěpán Navrátil