Čtenářům představil Bolta i Sáblíkovou. Cenu Oty Pavla převzal Tomáš Macek

Cena Oty Pavla
Cena Oty Pavla
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

Psal se rok 2008 a blížily se olympijské hry v Pekingu. „Letěl jsem tehdy na Jamajku pro rozhovor s nejrychlejším mužem světa Asafou Powellem a dostal jsem návrh, jestli nechci udělat rozhovor i s mladým talentem Usainem Boltem. Zeptal jsem se jeho manažera, kolik na to máme času, a on odpověděl: Kolik chcete. To už se asi potom nikomu nestalo,“ popisuje svůj úsměvný a zároveň nejsilnější zážitek dlouholetý sportovní novinář Tomáš Macek.

Právě Tomáš Macek převzal z rukou Jiřího Kejvala, předsedy Českého olympijského výboru, jubilejní desátou Cenu Oty Pavla za rok 2019.

„Ocenění předáváme historicky nejmladšímu novináři. Zprvu jsem si říkal, že to není možné, protože tyhle ročníky by neměly dostávat cenu za celoživotní práci. Vždyť je teprve v půlce,“ řekl v nadsázce Kejval na adresu dvaapadesátiletého žurnalisty. „Ale důležité je i to, co pro nás Cena Oty Pavla znamená. Jeho tvorba byla postavená na životě, sportování, na kultuře, a to myslím platí dvojnásob v případě Tomáše Macka. Napsal také velice čtivé knížky, které snesou srovnání s Otou Pavlem.“

Popularizace malých sportů

Tomáš Macek vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze a novinařině se věnoval již v době studií. Později pracoval ve sportovních redakcích Plzeňského deníku (1992–1994) a deníku Sport (1994–2003), od roku 2003 je dodnes sportovním redaktorem deníku MF DNES a jeho sesterského webu iDNES.cz. Jako reportér popisoval dění na olympijských hrách třináctkrát, šestkrát v létě a sedmkrát v zimě.

Pod pěti kruhy pracuje nepřetržitě od roku 1994. Působil také na cyklistických závodech Tour de France i Giro d’Italia či na tenisových grandslamových turnajích. Píše ale také o atletice, vodním slalomu, veslování, biatlonu a dalších zimních sportech. „A to je také velmi důležité. Zajímá se o sporty, které nejsou úplně v první linii. Měl velký podíl třeba na tom, že dostal mezi lidi rychlobruslení a Martinu Sáblíkovou,“ líčil Kejval. „Pronikl do těchto sportů a komunit a dokázal pochopit podstatu sportu jako takovou.“

Poprvé pouze s faxem

Prvních olympijských her se však Macek zúčastnil už v roce 1992. Z Albertville, z dějiště zimní edice, tehdy referoval bez mobilu i notebooku. Do redakce regionálního Deníku pouze faxoval. „Bylo to takové bouřlivé porevoluční období, vlastně jsem tam jel jen na týden, a dokonce bez akreditace,“ zavzpomínal Macek. „Psal jsem o atmosféře a prostřednictvím Českého domu jsem měl možnost mluvit se sportovci.“

Pečlivost a smysl pro detail se později odrazily také v jeho knihách z historie Tour de France a Giro d’Italia. Příběhy Staré dámy se dokonce dočkaly šestého vydání. „Už jsem slyšel, že bych měl tu trilogii dokončit. Jenže v době stoletého výročí Vuelty budu hodně starý, to bude až za 25 let. Ale uvidíme,“ naznačil své plány.

Cenu Oty Pavla, nazvanou podle proslulého sportovního reportéra a novináře, uděluje Český olympijský výbor od roku 2009 a oceňujeme jí osobnosti za celoživotní propagaci sportu a šíření olympijských hodnot v publicistice. V minulosti ji převzali Jaroslav Šálek, Karel Malina, Otakar Černý, Lumír Propper, Petr Feldstein, Aleš Procházka, Vladimír Drbohlav, Petr Vichnar a Karel Felt.

líbil se ti článek?