Česko nemá moře, ale má mistry světa v příbřežním veslování. Je to adrenalin, říkají

Lifestyle
Lifestyle
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

Vlny cloumají 130 kilogramovou lodí a pět českých veslařů hledá v nepřehledné situaci první bojku. Před sebou mají šest dlouhých kilometrů. „Mořské vlny s vámi houpou klidně dva metry nahoru dolu,“ říká Michal Plocek, jeden z členů posádky párové čtyřky s kormidelníkem, která o víkendu vybojovala v Monaku světový titul v příbřežním veslování.

Česko je jediným vnitrozemským státem, kterému se na letošním šampionátu něco takového podařilo. „Všechny ostatní medaile posbíraly velmoci, které moře mají,“ doplňuje trenér Michal Vabroušek. Plocka doplnili ještě Vojtěch Řimák, Adam Štěrbák a Matyáš Klang s kormidelníkem Radkem Šumou.

Že vám příbřežní veslování nic neříká? „Je to hlavně adrenalinová záležitost,“ směje se Vabroušek. „Ale taky je to oficiální disciplína Mezinárodní veslařské federace, která se rychle rozvíjí.“

Je klasickému veslování tak podobná a přitom tak jiná. Jiná je loď i distance, ani tu nejsou žádné dráhy, kde nikdo nikomu nesmí zkřížit cestu. Na moři se bojuje úplně jinak. Nejlepší pozici mívá loď, která je u bojek jako první. „U některých se ale musíte otočit i o téměř 360 stupňů. Loď úplně zastavíte,“ popisuje Plocek. „A tam mohou vznikat nebezpečné situace. Třeba do vás narazí loď, která jede za vámi.“

Karambolů může být mnohem víc. Veslaři třeba ve vlnách ztrácí vesla. „Takových věcí je dost. Nebo se jen veslem netrefíte do vody a promáchnete vzduchem,“ usmívá se Plocek. V extrémním případě vlny loď převrátí. „Samozřejmě se to občas stane, ale tentokrát se to nikomu nestalo.“

Na speciální loď si Češi zvykali pouhý týden před bojem o světové tituly. „Jezdí se na vypůjčených lodí, musíte je přeštelovat na posádku,“ popisuje Vabroušek. „Jsou taky zhruba čtyřikrát širší než normální loď, kratší, je tam míň místa na nohy. Díky speciálnímu dílu, kterému se říká ploutvička, dokáže rychle změnit směr."

Kormidelník ve vodě

Loď se na zádi podobá jachtě. „Natýká do ní voda a zároveň při pohybu vytýká, má uzavřené komory. Počítá se s tím, že kormidelník sedí ve vodě a i závodníci mají nohy ve vodě,“ směje se ještě Vabroušek.

Všechny tyto odlišnosti a souboje loď na loď dělají příbřežní veslování atraktivním. „Rok od roku lodí přibývá,“ přitakává Vabroušek. Aby se prosadila malá země bez moře, je husarský kousek. Česká posádka přitom o finálové klání mohla přijít. Po suverénním postupu z rozjížďky je rozhodčí odsunuli do finále B. „Prý jsme byli na startu vysunutí o metr dopředu, ale toho si nejsme nikdo vědom, navíc jsme neodstartovali jako první,“ líčí Plocek. „Navíc existuje pravidlo, že rozhodčí za námi musí v tom závodě dojet, abychom s tím počítali, a to se nestalo. Až v půl desáté večer jsme se pak dozvěděli, že můžeme v A finále startovat.“

V něm si pak dojeli pro senzační vítězství...

Foto: Barbora Kamrlová

líbil se ti článek?