Zlatá medailistka radí: Musí vás to bavit!

Zlato, zlato, bronz – je sbírka mladé biatlonistky Terezy Riedlové z Olympiád dětí a mládeže, která se konala v Královéhradeckém kraji. Původně se biatlonu věnovat nechtěla a teď válí v zimní i letní verzi. Na ODM urvala zlatou medaili v závodu s hromadným startem a bronz ve štafetě v tandemu s Ellou Mičolovou a Natálií Švecovou. „Nic bych neudělala jinak. Jsem se vším spokojená.“

V posledním individuálním závodě zimní ODM bojovaly dívky o místa ve štafetě dívky do posledních metrů. „Hned v prvním kole mi ztuhly nohy, ale i tak jsem se snažila ostošest a dopadlo to dobře. Natka ve finále hezky zabojovala a nakonec padnul bronz.“ 

ODM začala pro biatlonisty čtyřkilometrovým sprintem, kde Tereze o chlup utekla první bronzová medaile z letošního ročníku. „Trochu mě mrzí první závod, kde mi třetí místo uteklo o jednu sekundu, ale i čtvrté místo je nádherné.“

Její ambicí bylo umístění v elitní desítce. Ani nedoufala, že se objeví v top pětce hned ve třech závodech – štafeta, závod s hromadným startem, sprint. „Nečekala jsem, že skončím na bedně. Jsem nadmíru spokojená se svým výkonem.“

Recept na zlatý úspěch podle Terezy? „Hlavně vás to musí bavit, i tréninky, potom to jde samo.“ 

Zlínský kraj není moc bohatý na sníh, a tak je náročné najít místa, kde by biatlonisté ze Zlínska mohli trénovat. „Je těžké najít místo s dostatkem sněhu na trénování a střelbu. V létě je příprava jednodušší, ale více mě baví zimní biatlon. Je to zajímavější na těch běžkách. I běh je krásný sport, ale běžky jsou hezčí. “

Tereza bojovala i na letní verzi Olympiády dětí a mládeže v roce 2019 v Libereckém kraji a urvala svoji první zlatou placku. „Je to úplně jiné oproti Liberci. Získala jsem neskutečné množství zážitků, zkušenosti ze Špindlu jsou pro mě cennější.“

Ve škole si zkusila soutěž ve střelbě a tam to začalo. „Už se biatlonu věnuju pátým rokem.“ 

I sportovci se musí učit, ale není možné být na dvou místech zároveň. „Trenéři se nám snaží vyhovět, abychom nemuseli dříve odcházet ze školy. Ne vždycky to vyjde a musím nosit omluvenky.“

Autor: Adéla Václavíková