Na začátku gymnastkou, dneska válí s míčem na pláži. Markéta Sluková láká k beachvolejbalu nové talenty

Jen si to zkuste představit: žhnoucí slunce, prohřátý písek a míč. Ano, jsme na pláží, ale koupání není na programu. Jsme totiž na volejbalovém hřišti, v rajónu Markéty Slukové, která na něm řádí už jedenáctou sezónu.

Mnozí si jí pamatují jako součást značky „Kiki a Maki“. Tyhle dvě holky společně donutily beachvolejbalový svět, aby před nimi poklekl. V Londýně učarovaly svou hrou i vzhledem, podařilo se jim probojovat se až do čtvrtfinále. Tam jejich cesta skončila, ale páté místo na olympiádě je tím nejlepším výsledkem české beachvolejbalové reprezentace vůbec.

Od závěru minulé sezóny si Markéta Sluková píše nový příběh. V něm na hřišti své signály ukazuje jiné partnerce, sympatické tmavovlásce Barboře Hermannové. I když spolu hrají teprve krátce, tahle dvojka zvládla dobýt jeden z turnajů kategorie Open v turecké Antalyi.

V letošní sezóně jejich výkony na Rio nestačí, i tak ale obě beachvolejbalistky vidí ve společné spolupráci obrovský potenciál. „Je tam taková dravost a zjistily jsme, že i po krátké době spolu můžeme hrát s top týmy světa,“ řekla Markéta Sluková, která se rovněž zapojila do Sazka Olympijského víceboje jako ambasadorka. „Sazka Olympijský víceboj se mi hrozně líbí, už obecně tím nápadem dostat sport blíž k dětem. Kde jinde než ve školách by se měl vztah ke sportu vybudovat. Pro nás sportovce to je taková hezká povinnost předat naše znalosti dál, dalším generacím,“ myslí si Maki.

Jakkoliv by se mohlo zdát, že se Markéta s volejbalovým míčem už narodila, není tomu tak. Usměvavá blondýnka si vztah k volejbalu budovala až v pozdějším věku. Jako malá totiž oblékala gymnastický úbor – věnovala se sportovní gymnastice. Kladinu, kruhy a jiné gymnastické náčiní vyměnila za míč a volejbalové hřiště až v deseti letech. Na plážích se při hře začala přitom objevovat až ve svých devatenácti.

Obě sportovní odvětví jí však přinesly mnohé: vzpomínky, nové přátele a místa, která navštívila. „To jsou věci, které jsou kolikrát ještě cennější,“ uvědomuje si, když je porovnává s dosaženými výsledky.

Stejně, jako dnes Markétu při turnajích v zádech hřejí sluneční paprsky, tak by ji jednou na srdci zahřálo, kdyby k plážovému volejbalu přilákala nové talenty. „Největší radost by mi udělalo, kdyby za pět let byly nějaké holky, které by začaly hrát plážový volejbal a já bych byla tím důvodem. To by mě opravdu zahřálo na srdci, že mělo smysl se za těmi dětmi jít podívat, povídat jim, jaké to bylo na začátcích, že mělo smysl vydržet. Že musí být pilné a pracovat na sobě. To by bylo asi ono!“Jen si to zkuste představit: žhnoucí slunce, prohřátý písek, míč a vy nebo vaše dítě jako nová Markéta Sluková.