Moderátorka Naomi Adachi: Japonci si chtějí hry v Tokiu ochránit

Tokio 2020
Tokio 2020
4 Minuty čtení
4 Minuty čtení

Už se nemůže dočkat. Naomi Adachi před dvěma lety navštívila Nagano, kde se v roce 1998 konaly zimní olympijské hry a čeští hokejisté senzačně ovládli Turnaj století. Nálada města ji pohltila. Letos se chce vydat do Tokia a zažít atmosféru probíhajících letních olympijských her.

Propojuje dva světy. Moderátorka, herečka a modelka Naomi Adachi Čechům představuje Japonsko a jeho krásy, tradiční zvyky i všední život na MALL TV v pořadu Naomi v Japonsku. Usměvavá Čecho-Japonka vám prozradí, kde se v zemi vycházejícího slunce nejvíce bála, a na jaký sport se nejvíc těší na hrách v Tokiu.

Plánujete letět na letošní olympijské hry?

Chystám se tam. Mám japonské občanství, takže mohu do Tokia odletět tak jako tak. Momentálně to tam mají nastavené, že po příletu musí být člověk izolovaný dva týdny v karanténě. Jeden z důvodů, proč mají stále uzavřené hranice podle mě je, aby ochránili olympiádu a hry se tam uskutečnily.

Dovedete si představit být zavřená 14 dní na hotelovém pokoji?

Nebylo by to ideální, ale asi bych to vydržela. Pak už bych totiž mohla normálně chodit ven do restaurací a obchodů, které jsou v Japonsku normálně otevřeny.

Japonsko navštěvujete často. Je tam hodně znát, že země žije olympiádou?

Když jsem tam byla v roce 2018, tak bylo znát, že se něco děje. Stavělo se, renovovalo se a na každém rohu byl maskot. O rok později jsem tam natáčela pořad pro MALL TV Naomi v Japonsku, a to už bylo hodně cítit olympiádou. Haly byly připravené a mohlo se klidně začít. Nikoho by nenapadlo, co se stane.

I přes roční odložení her se očekává, že se domácí organizátoři budou chtít pořádně předvést.

To ano. Udělali hodně inovací, budou tam roboti, speciální taxíky, dokonce začali dělat v angličtině i menu v restauracích a nemusí se objednávat jen podle obrázků. Navíc mě překvapilo, že stadiony jsou přímo v centru města a není to 20 kilometrů od Tokia.

Jaký sport chcete v Tokiu určitě vidět?

Chtěla bych jít na skateboarding. Na prkně jezdím v Praze po Letné a Max Habanec je můj kamarád. Budu mu v Tokiu držet palce.

V rámci natáčení pořadu Naomi v Japonsku jste byla i ve Fukušimě, kde havarovala před 10 lety jaderná elektrárna. Nebála jste se tam jet?

Nebála jsem se, ale možná jsem měla. Pořád jsem věřila, že to tam mají nějakým způsobem podchycené. Dojedete na poslední stanici. A autobus vlastně jen projede kolem a nesmí ani přibrzdit. Je to docela strašidelné. Jeli jsme kolem elektrárny. Všude stály hlídky ve speciálních oblecích a kontrolovali, jestli někdo nezastavuje a nevystupuje.

Takže jste městem profrčeli autobusem?

Vystoupili jsme na nejbližší zastávce a vrátili se tam. Bylo to úplně absurdní. Nikdo tam nežil, ale byla tam otevřena kavárna. Domy byly otevřené a šlo do nich jít, ale z respektu jsme to neudělali. Potkali jsme dva lidi, co tam zasívali i kytky. Snaží se postarat o to, aby se Fukušima postavila znovu na nohy. Lidé tam nechali i spoustu svých věci, protože věří, že se tam jednou vrátí. Krásné gesto je, že štafeta s olympijskou pochodní odstartuje právě ve Fukušimě. Je to takový symbol naděje.

Natáčela jste i v Naganu, kde se konaly zimní hry v roce 1998. Jaké to tam bylo?

„Natočili jsme tam všechny olympijská sportoviště, ale napoprvé jsme se nedostali do haly Big Hat, kde čeští hokejisté vyhráli zlato. Nakonec jsme to risknuli poslední volný den a vyšlo to. Byli jsme rádi, že jsme to nevzdali. V pořadu o Japonsku jsem lidem ukazovala jaké sushi tam jedí nebo jak se jezdí rychlovlaky. Návštěva Nagana pro mě byla nová emoce z natáčení. Táta je kameraman a natáčel právě na hrách v Naganu. Doma tak mám triko z Nagana, maskoty a můj první budík byl z Nagana. Vrátily se mi všechny vzpomínky a všechno se to propojilo. Já poloviční Češka a Japonka v Naganu, kde Češi vyhráli...

Takže atmosféra olympijského Nagana vás úplně pohltila.

Samotnou mě překvapilo, kolik si z toho pamatuju. Asi bych si to nevybavila, kdyby mi to někdo vyprávěl, ale jak jsem tam byla, všechny vzpomínky se mi živě vracely. Potěšilo mě, jak všechny arény a místa byly jako nové a navíc využívané. Někde je muzeum, z jiné haly je koupaliště… Je skvělé, že to nechátrá a je to stále součástí města. Olympiáda tam zanechala pozitivní stopu i na Japoncích. Stále to je a vždy bude olympijské město.

Co vlastně vy a sport?

Ke sportu mám vřelý vztah. Maminka mi sice říkala, že jsem anti talent, ale postupně jsem přicházela na to, že mi sporty jdou. V rámci natáčení Olympijského magazínu pro Českou televizi jsem si mohla vyzkoušet řadu sportů. Učili mě to profesionálové a bavilo mě to. Ráda všechno vyzkouším, ale vím, že bych nikdy nebyla na úrovni profesionála.

A máte raději letní nebo zimní sporty?

Jsem spíš letní sportovec. Ráda ale koukám na skoky na lyžích. Možná je to tím, že jsem z Liberce a můj děda skákal v mládí na lyžích. Když jsem byla malá, tak se celá rodina dívala na skoky na lyžích. Byla to naše společná kratochvíle.

líbil se ti článek?