Mezinárodní sympozium k výročí sta let od úmrtí Willibalda Gebhardta

Česká olympijská akademie
Česká olympijská akademie
1 Minuta čtení
1 Minuta čtení

Institut Willibalda Gebhardta, který nese jméno prvního německého člena Mezinárodního olympijského výboru a současně také zakladatele Německého olympijského výboru, a který se zabývá výzkumem v oblasti sportovních věd, zorganizoval již v pořadí páté mezinárodní setkání.

Po sympoziích v Berlíně v letech 1994 a 1999, v Essenu v roce 2011 a v Praze před třemi lety, proběhlo letošní setkání kvůli pandemické situaci formou on-line konference.  Seminář byl uspořádán u příležitosti výročí sta let od úmrtí Willibalda Gebhardta a konal se 11. května 2021.

Willibald Gebhradt (1861-1921) byl německý přírodovědec, který sport považoval za prostředek k posilování zdraví a sám aktivně šermoval. Od roku 1895 do roku 1909 byl prvním německým zástupcem v MOV a opakovaně spoluzakladatelem a tajemníkem Německého olympijského výboru (1895, 1900 a 1904). Byl hlavním iniciátorem německé účasti na prvních olympijských hrách v Athénách 1896. Za dobu svého působení v MOV byl Gebhardt jeho významným členem, inspirátorem i Coubertinovým oponentem, průkopníkem myšlenek, z nichž některé – například vznik národních olympijských grémií nebo sportovního soudního tribunálu – předběhly svou dobu.

Na 5. sympoziu Willibald Gebhardt Institutu, které organizovali profesoři Michael Krüger a Roland Naul z Münsteru, byl za Českou olympijskou akademii pozván její sekretář a místopředseda Zdeněk Škoda, který přednesl příspěvek Jiří Guth a jeho vztahy se zakladateli Mezinárodního olympijského výboru. V rámci celodenního programu vystoupili např. Stephan Wassong (mj. ředitel Olympijského studijního centra v Kolíně nad Rýnem), historik Patrick Clastres (Lausanne), který měl přednášku o vztahu Pierra de Coubertina s německou sportovní obcí, dánský historik Hans Bonde (Kodaň) se ve svém vystoupení zabýval dánským gymnastou Nilsem Bukhem a Daphné Bonzová (Münster) mluvila o alternativních hrách 20. a 30. let (Ženské světové hry, Dělnické olympiády či Německé bojové hry). Mezi pozvanými byl i ředitel Německého sportovního a olympijského muzea Andreas Höfer.

Přednesené příspěvky by měly být publikovány v chystaném sborníku.

líbil se ti článek?